KOPŘIVY a jiné bejlí (škumpa, bolševník a ostropestřec?)

Nu .. léky na alergii jsou právě antihistamin ....
Mně se to celé nějak nezdá. Jak by mohly antihismatiny upevňovat alergii. Uf ...
A prosím .. na jaké bázi jsou ty jiné (jaké??) léky. Ač mají různé složky a některé na mne fungují a jiné ne, všechny, pokud vím, jsou jen nějakým mechanismem antihistaminem.
Uf a stokrát uf.

(Tak jsem poprosil kamarádku kytičkoložku o moudré slovo nebo link na něj, protože já se svojí polovzdělaností bych případné nesmysly nebyl schopen odhalit a něco mi nalinkovala jako dobré. Předávám to tedy dále) :
Wikipedie
Blog o zahradě
U skumpy si pamatuju to, ze nam ucitel rikal o nejake vyprave, kde si jeden chytrak, temer adept na darwinovu cenu, vytrel nekde v polopousti zadek velkymi listy z Rhus toxicodendron a zpusobil si tim nezahojitelne, neustale mokvajici a bolestive jizvy na pozadi.
Se skumpama fakt neni sranda a tohle sadomaso by melo dlouhodobe nasledky )))

Jeslti jsemto pochopil správně, ty krásné pruty, které zjara všude narychlo vyrašej a kterým se ty veliké listy jedním tahem prstů tak snadno srazej... to je ŠKUMPA OROBINCOVÁ
(...) Ovšem pozor, i na škumpu orobincovou je možné být alergický. Údajně až 10 procentům lidí se po kontaktu s touto škumpou objeví alergická reakce – kůže zčervená, začne svědět a objeví se na ní puchýřky. K takovéto reakci může dojít klidně až 48 hodin po kontaktu s rostlinou. (...)
zahrada.bydleniprokazdeho.cz/zahrada/sku...odzimnich-zahrad.php
http://abecedazahrady.dama.cz/getfile.aspx?id_file=11517

Problém je v tom, že na kopřivy existuje pouze fyziologická odpověď. Je to možná pouze terminus technikus, ale zjednodušeně řečeno: Alergickou reakci charakterizují zvýšené hodnoty specifických protilátek, neboli imunoglobulinů. Při aktivaci T a B lymfocitů, které je indukují a produkují, dochází k produkci histaminu, to z důvodu zvýšené buněčné proliferace, kterou reguluje. Ale, histamín má spoustu dalších funkcí, jako například vyvolává stahy hladkého svalstva, způsobuje vasodilataci, zvýšenou vaskulární propustnost a sekreci hlenu, tachykardii, stimuluje sekreci žaludečních šťáv a nervová zakončení, je důležitý neurotransmiter, imunomodulátor, uplatňuje se v hojení ran či řízení nočního a denního rytmu a tak dále. Neboli: za část projevů alergie je odpovědný histamin. Proto se na léčbu alergií dlouho používali antihistaminika, jako například Protiaden. Jenže podáváním antihistaminik se alergie spíše upevňuje a prohlubuje, proto modernější léky fungují na trochu jinem principu než je blokace histaminu.
U kopřiv se histamin dostává do člověka rovnou a reakce na něj, jest reakcí fyziologickou, která má sice podobné znaky jako reakce alergická, ale jelikož nejsou zapojeny imunoglobulíny a lymfocity není to reakce alergická. Jednoduše řečeno i ten co má na kopřivy bouřlivou reakci, nemá proti kopřivám protilátky! A jakmile nejsou protilátky není to alergie.
(Navíc je histamin natolik malou molekulou, že na ni téměř není možné vytvořit protilátku. )

Pro ty co se stratili na druhém řádku:

I když to vypadá jako alergie není to alergie, nefungují na to léky na alergii, ale jen antihistaminika.

Pokud jde o alergii na kopřivy, tedy požahání kopřivou, mám ji potvrzenou. Takže ano, alergie na kopřivy existuje. Samozřejmě klasické zarudnutí a pupínky nejsou projevem alegie. Ta se u mě konkrétně projevuje silným otokem podrážděného místa a uzlin a vysokou teplotou.To se může kus od kusu lišit, ale pokud někdo bude tvrdit, že je na popálení kopřivou alergický, věřte mu:-)

Výborný a fundovaný příspěvek! Smím ho předělat do článku a zveřejnit v Textech?

^Kopřivy:

Jedna z mála výhod věku je, že má člověk zkušenosti, které se jinak nenasbírají než tím že se dělají pokusy. Když se kopřivy správně aplikují, tak i ty, co je předtím nechtěly či nemusely, si je nakonec velice oblíbily... Ale připravte se na požahání rukavice – nerukavice.

Základný problém je, že kopřivy nejsou primárně na spank, bití a mávání vůbec vhodné. Kdo vyzkoušel kytici obilných klasů ví, že i ty jsou daleko účinnější. Kopřivy mají ale jednu nedocenitelnou vlastnost a tou je, že žahají. Pocit žahání musí být ale intenzivní, aby něco nabudil. Jedna kopřiva „jaro nedělá“" !
Pro pochopení účinku, zavrtám trochu do anatomie rostlin.:
Celá rostlina je pokryta drobnými hrboulky, ze kterých vyrůstají žahavé štětinky. Dříve se mělo za to, že tyto žahavé chlupy obsahují jenom kyselinu mravenčí, poslední výzkumy ale ukazují, že je tam směs dalších minimálně tří chemikálií – histaminu na podráždění kůže, acetylcholinu na vyvolání pocitu pálení a serotoninu na zvýšení účinků dvou předchozích látek. Stěny štětinek jsou tvořeny kyselinou křemičitou a jejím komplexem s kyselinou mravenčí a špičky poněkud ohnuté, naduřelé. Poněvadž jsou stěny pod špičkou nejslabší, lámou se špičky, narazí-li na odpor, velice snadno a to šikmým směrem, tak že vzniká ostrá hrana, jíž štětinka zabodává se do kůže a vylévá do rány svůj palčivý obsah, způsobujíc na kůži červenou vyrážku, neboli pupínky
Bohužel tato vyrážka je často považována za projev alergie. (Mimochodem, setkal jsem se s alergií na kopřivový pyl, ale ne na kopřivu samotnou. Bacha ale na alergii na chlorofyl, ta se vyskytuje dost často. To ovšem většinou člověk ví, protože je pro něj zapovězen i takový salát, nebo špenát.) Trvanlivost pupínků je odvislá od druhu kopřiv a od individuální citlivosti. U nejčastěji používané kopřivy dvoudomé je to od několika hodin po několik dnů, i týdnů. To je dáno celkovou citlivostí dané osoby na kyselinu mravenčí a kyselinu křemičitou. Za dlouhodobé projevy je odpovědná právě kyselina křemičitá a komplex křemičité a mravenčí kyseliny, které se pomalounku rozkládají a vstřebávají. Obsah komplexu je u kopřivy dvoudomé poměrně vysoký a navíc je tu jistá závislost na věku rostliny – čím starší rostlina, tím více je ho je ve stěnách jejich štětinek.
Častou námitkou použití kopřiv je prach a počůrání od psů.
Jakmile kopřiva vyroste nad nějakých 20 cm, je zbytečné pátrat po tom, zda ji nějaký čokl počůral. Věřte, že ani ten nejpitomější mops se na kopřivu dvakrát nevyčůrá... Ale jestli má partnerka stále obavy, není nic jednoduššího, než kopřivy jemně osprchovat. Zlikviduje se tak alespoň prach, voda zachycená v listí dává použití další dimenzi. Navíc je snad normální, že si kopřivy připravuje Sub. a je jen na ní (něm) kde a jaké si natrhá… 
Jestli chcete, aby si váš partner-ka oblíbil kopřivy, nikdy ho jimi jemně nedrážděte. Zásahy jednotlivými žahavými chloupky jsou velice nepříjemné, protože je jejich intenzita koncentrovaná na bod, kde působí silně, zatím co okolí „zahálí“. Nejlepší způsob aplikace je připlácnout větší množství materiálu najednou, trochu pomnout a znovu přitisknout. Vzhledem k silnému zvýšení prokrvení v daném místě doporučuji aplikovat je tam, kde to má zvýšený význam a to jsou například erotogenní zóny.

Ještě ke druhům a jejich působení:
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) působí líně a dlouhodobě. Místo požahání je cítit i druhý či třetí den, což může být hezkou připomínkou. To je způsobené rozpouštěním se křemičitého obalu a uvolňováním kyseliny mravenčí, rovněž dochází k migraci pouzder štětinek a mechanickému mikropoškození, které ale nervový systém zaznamenává. Neutralizací těchto pocitů se zabývám níže.
Daleko účinnější a intenzivnější je kopřiva žahavka (Urtica urens), která má rychlý nástup a nesetkal jsem se s tím, že by ji bylo cítit delší dobu. Naopak, odeznění pocitu je natolik rychlé, že k další aplikaci může dojít už za několik desítek minut. Navíc vzhledem k vysokému počtu štětinek je vhodná i pro „jemné otírání,“ protože zasahuje vždy několik štětinek najednou a pocit je velice intenzivní.

Neutralizace:
Když jsme se jako děti hodně požahali (třeba než člověk natrhá košík kopřiv), omývala nám to babička v čerstvém mléce a museli jsme si ta nejvíce postižená místa důkladně mnout. Pálení i puchýřky velice rychle zmizely.
Poznámka: UTH mléko bych radši na tohle nepoužíval.
Neutralizaci tedy provedeme mlékem čerstvým bez rostlinných olejů a nezahřívané na ultra vysokou teplotu, takže pasterované, z farmy nebo mlékomatu.

Kopřiva a její léčivé účinky:
Sbírá se list (Folia urticae) nebo nať (Herba urticae), někdy i oddenek (Radix urticae) či květ (Flos urticae). Drogu je možné sbírat od jara do září, nejlépe ale pouze od jara do konce května, kdy bývá nejúčinnější. Suší se co možná nejrychleji ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 50 °C. Vysušené listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší a jsou bez vůně, chuti i zápachu. Kořeny jsou světle zelené, bez vůně, chuti a zápachu. Uskladňují se na suchém a stinném místě.
Listy obsahují množství chlorofylu (až 3%), asi 15% minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, bílkoviny, acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5%) a serotonin (asi 0,02%), glykosid urcitrín, sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu, vitamíny C, K a B2, aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), karoten, xantofyl, třísloviny, fytoncidy, organické kyseliny, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.

Podle neověřených informací se kopřivy používají v Řecku o Velikonocích jako pomlázka!


Protože se rozšířila debata o tom která kopřiva je která uvádím odkazy na botanické stránky s obrázky, aby každý si mohl identifikovat tu svoji...
Nejdříve ty co rostou u nás:
Kopřiva dvoudomá: botany.cz/cs/urtica-dioica/
Kopřiva žahavka: botany.cz/cs/urtica-urens/
a zřídkavější:
Kopřiva kulkonosná: botany.cz/cs/urtica-pilulifera/
kopřiva lužní botany.cz/cs/urtica-kioviensis/ velice vzácná a chráněná
Celkový přehled pro světoběžníky

Urtica (Kopřiva)
Existuje 30 - 45 druhů. Patří mezi trvalky, ale některé jsou jednoletkami a některé dokonce polokeři. Pochází z Evropy, Afriky, Asie a Severní Ameriky. Vyznačují se žahavými chlupy na lodyze i listech. Listy mají vejčitý tvar a pilový okraj. Plodem je nažka. Nejznámějším a nejběžnějším druhem je U. dioica.

Druhy:

Urtica angustifolia
Pochází z Číny, Japonska a Koreje.
hhana.biz/photo.php?photo=3275

Urtica ardens
Pochází z Číny.
www.efloras.org/object_page.aspx?object_id=67177&flora_id=5
www.flowersofindia.net/catalog/slides/Himalayan%20Nettle.html

Urtica atrichocaulis
Pochází z Himálaje a jihozápadní Číny.
www.flora.ac.cn/content.aspx?TaxonId=242353569

Urtica atrovirens
Pochází ze západního středozemí.
commons.wikimedia.org/wiki/File:Urtica_atrovirens_Corse.jpg
luirig.altervista.org/photos-search/inde...le=Urtica+atrovirens

Urtica ballotifolia
Endemit na území Marylandu v USA
plants.usda.gov/java/profile?symbol=URBA3

Urtica cannabina (Kopřiva konopovitá)
Roste od západní Asie přes Sibiř po Írán.
www.biolib.cz/cz/taxonimage/id82544/

Urtica chamaedryoides
Pochází z jihovýchodu Severní Ameriky.
phytoimages.siu.edu/imgs/paraman1/r/Urti...maedryoides_799.html
luirig.altervista.org/photos-search/inde...rtica+chamaedryoides

Urtica dioica (Kopřiva dvoudomá)
Oblasti: Asie, Krym, Severní Amerika, Čechy, Ukrajina
Roste v Evropě, Asii a Severní Americe. Je nejznámějším druhem. Patří mezi trvalky a dvoudomé rostliny. Dorůstá výšky 1 - 2 (i 3)m. Pod zemí vytváří žlutý kořenový oddenek. Přímé nebo krátce vystoupavé duté čtyřhranné lodyhy jsou opatřené háčkovými chloupky a hranami červenohnědé barvy. Protistojné listy jsou zelené, mají vejčitý tvar se špičkou a s pilovým okrajem a délku 3 - 15cm. Povrch je plastický díky žilnatině a jsou na něm nenápadné háčky z chloupků, které způsobují známé kopřivové žahnutí. Kvete v klubíčkách tvořících hrozny nebo laty v paždí listů. Barva květů se čtyřmi okvětními lístky je zelená a jsou jednopohlavné. Plodem je nažka úzce vejčité šedohnědé barvy. Využívá se v lékařství a také v kuchyni. Má výborné čistící účinky. Existují vnitrodruhové taxony:
subsp. diocia (Kopřiva dvoudomá pravá) - Evropa, Asie, Severní Amerika
en.wikipedia.org/wiki/Stinging_nettle
luirig.altervista.org/photos-search/inde...dioica+subsp.+dioica
subsp. galeopsifolia – Evropa
commons.wikimedia.org/wiki/File:Urtica_g...olia_stem_detail.jpg
subsp. afghanica - jihozápadní a střední Asie
www.flora.ac.cn/content.aspx?TaxonId=242353580
subsp. gansuensis - východní Asie
en.wikipedia.org/wiki/Urtica_dioica_galeopsifolia
subsp. gracilis - Severní Amerika
plantsofmagnolia.net/Native_plants/Urtic.../Urtica_gracilis.htm
subsp. holosericea - Severní Amerika
newportbay.org/wp-content/themes/newport...ngingNettleLeaf.html
Vyhovují ji okraje lesů, stinná vlhčí místa bohatá na živiny a rumiště. Ideální je vápenitá půda.

Urtica dodartii (Kopřiva Dodartova)
Oblasti: Česká Republika, Středozemí
Pochází ze středozemí. Listy jsou celokrajné, zuby se objevují pouze ojediněle.
turkherb.ibu.edu.tr/index.php?sayfa=1&tax_id=8414
luirig.altervista.org/photos-search/inde...itle=Urtica+dodartii

Urtica dubia (Kopřiva vrtkavá)
Pochází z Kanady.
commons.wikimedia.org/wiki/File:Felanitx...ica_dubia_02_ies.jpg
www.biolib.cz/cz/taxonimage/id44026/

Urtica ferox
Patří mezi endemity Nového Zélandu. Má dřevnatý stonek. Dorůstá výšky až 5m. Listy mají vejčitý tvar (cca 18cm) se špičkou a hluboce pilovitý okraj.
Intenzivní požahání touto kopřivou může přivodit až smrt!
phytoimages.siu.edu/imgs/pelserpb/r/Urti...ica_ferox_21861.html
blog.tepapa.govt.nz/tag/urtica-ferox/

Urtica fissa
Pochází z Číny.
eol.org/pages/2872562/overview

Urtica gracilenta
Pochází z Arizony, Nového Mexika, západního Texasu a severního Mexika.
www.wnmu.edu/academic/nspages/gilaflora/urtica_gracilenta.html

Urtica hyperborea
Pochází z Himálaje, Pakistánu, Bhútánu, Mongolska a Tibetu.
eol.org/pages/2874780/overview
www.flowersofindia.net/catalog/slides/Northern%20Nettle.html

Urtica incisa
Pochází z jihovýchodu Austrálie. Protistojné listy mají vejčitý tvar se špičkou, pilový okraj, pichlavé chloupky a délku 5 - 12cm.
bushmansfriend.blogspot.cz/2010/06/stinging-nettles.html

Urtica kioviensis (Kopřiva lužní)
Oblasti: Česká Republika, V Evropa
Pochází z východní Evropy. U nás se vyskytovala u Moravského Písku. Patří mezi trvalky. Pod zemí vytváří plazivý oddenek. Dorůstá výšky 0,4 - 2m. Lodyha je vystoupavá, mírně hranatá a opatřená řidkými žahavými chloupky. Liste mají vejičtý tvar s pilovým okrajem žahavými chloupky. Kvete nejvíce jednopohlavnými květy v klasech či latech. Plodem je hnědá nažka.
Vyhovují ji okraje vodních toků a lužní lesy.
botany.cz/cs/urtica-kioviensis/

Urtica laetivirens
Pochází z Japonska.
www.les-vegetaliseurs.com/article-23920-...delasaintfiacre.html
hosho.ees.hokudai.ac.jp/~tsuyu/top/plt/nettle/urtica/lae.html

Urtica linearifolia
Pochází z Nového Zélandu.
phytoimages.siu.edu/imgs/pelserpb/r/Urti...earifolia_24563.html

Urtica mairei
Pochází z Himálaje, jihozápadní Číny, severovýchodní Indie a Myanmaru.
eol.org/pages/2874781/overview
http://www.plant.csdb.cn/details?guid=photo:cfh@f327d6b0-e45c-4671-8ec6-df62612ec6b0

Urtica membranacea
Pochází ze středozemí a Azorských ostrovů.
eol.org/pages/5723338/overview
luirig.altervista.org/photos-search/inde...e=Urtica+membranacea

Urtica morifolia
Patří mezi endemity Kanárských ostrovů.
www.biolib.cz/cz/taxonimage/id42979/?taxonid=445299

Urtica parviflora
Pochází z nižších poloh Himálaje.
eol.org/data_objects/16003624 eol.org/pages/2874777/overview

Urtica pilulifera (Kopřiva kulkonosná)
Oblasti: Česká Republika, J Evropa, Středozemí
Pochází z jižní Evropy ze středozemí. Patří mezi jednoletky. Dorůstá výšky 0,3 - 1m. Celá je opatřená žahavými chloupky. Lodyha má hranatý průřez a může být od země nafialovělá nebo načervenalá. Křížmostojné listy mají vejčitý tvar s pilovým až zubatým okrajem, délku 2 - 7cm. Povrch je pokrytý pichlavými hroty. Kvete jednopohlavnými v paždí listů kulovým květenstvím o průměru 1cm. Mají 4 okvětní lístky. Plodem je vejčitá nažka. Roste i v okolí Prahy a předkové ji pěstovali pro olejovitá semena a vlákna která se spřádala.
Vyhovují ji křoviny, lesy, atp. v polostínu.
www.biolib.cz/cz/taxonimage/id16987/

Urtica platyphylla
Pochází z Číny a Japonska.\
hosho.ees.hokudai.ac.jp/~tsuyu/top/plt/nettle/urtica/pla.html

Urtica pubescens
Pochází z jihozápadního Ruska a střední Asie.
www.plantarium.ru/page/view/item/39743.html

Urtica rupestris
Patří mezi endemity Sicílie.
www.dipbot.unict.it/phyto_de/territori/d...rtica_rupestris.html
dbiodbs.univ.trieste.it/carso/chiavi_pub26?spez=5889

Urtica sondenii
Pochází ze severovýchodní Evropy a severní Asie.
www.henriettesherbal.com/pictures/p14/pa...ca-dioica-sond-1.htm

Urtica stachyoides
Je endemit - Kanárské ostrovy
www.floradecanarias.com/urtica_stachyoides.html

Urtica taiwaniana
Pochází z Tchaj-wanu.
www.flickr.com/photos/judymonkey/4754559907/

Urtica thunbergiana
Pochází z Japonska a Tchaj-wanu.
eol.org/pages/2874784/overview

Urtica triangularisa
Pochází z Číny
eol.org/data_objects/17531312

Urtica urentissima
Pochází z Jávy. Její požahání je cítit po mnoho let, a to zejména ve vlhkém počasí, a při intenzivním požahání hrozí smrt podobná tetanu!
www.eflora.cn/sp/Girardinia

Urtica urens (Kopřiva žahavka)
Oblasti: Česká Republika, J Evropa, Severní Amerika
Roste v Evropě (zřejmě pochází z jižní Evropy) a Severní Americe. Patří mezi jednoletky a dále mezi dvoudomé byliny. Dorůstá výšky 10 - 30 (i 50)cm. Žahavé chloupky na křížmostojných vejčitěeliptických listech s pilovým okrajem mají palčivější účinnost než u známější U. dioica. Mají také vejčitý tvar s pilovým okrajem, ale délku jen 1,5 - 4cm a šířku 1 - 2,5cm. Kvete jednopohlavnými květy se čtyřmi okvětními lístky. Plodem je vejčitá nažka. Má léčivé účinky.
www.biolib.cz/cz/taxonimage/id4312/?taxonid=3529
luirig.altervista.org/photos-search/inde...p?title=Urtica+urens
phytoimages.siu.edu/cgi-bin/dol/dol_term...me=Urtica&rank=genus

Předčasem došlo k oddělení části tropických kopřiv do samostatného podrodu Dendrocnide synonymum Laportea neboli škorpioní rostliny. Jejich požahání způsobuje dlouhodobé problémy a v určitých případech i smrt. Kdo si je chce najít tak tady je kompletní přehled:
• Dendrocnide basirotunda (C. Y. Wu) Chew
• Dendrocnide chingiana (Hand.-Mazz.) Chew ->
• Dendrocnide urentissima (Gagnep.) Chew
• Dendrocnide costata Miq. ->
• Dendrocnide stimulans (L. f.) Chew
• Dendrocnide crenulata Miq.
• Dendrocnide excelsa (Wedd.) Chew
• Dendrocnide harveyi (Seem.) Chew
• Dendrocnide kotoensis (Hayata ex Yamamoto) B. L. Shih & Yuen P. Yang
• Dendrocnide latifolia (Gandoger) Chew
• Dendrocnide meyeniana (Walpers) Chew
• Dendrocnide milnei (Seem.) Chew ->
• Dendrocnide harveyi (Seem.) Chew
• Dendrocnide moroides (Wedd.) Chew
• Dendrocnide photinophylla (Kunth) Chew
• Dendrocnide sinuata (Blume) Chew
• Dendrocnide stimulans (L. f.) Chew
• Dendrocnide urentissima (Gagnep.) Chew
• Dendrocnide vitiensis (Seem.) Chew