KOPŘIVY a jiné bejlí (škumpa, bolševník a ostropestřec?)

Bolševník opravdu nezkoušejte, může nechat i trvalé stopy, krom nepříjemné alergické reakce.

Ještě jedna citace kterou o škupě udělal na MAGEU Srnka. Zveřejněno se souhlasem autora.

Jedovatec kořenující, čili škumpa - Poison ivy (Toxicodendron radicans = Rhus toxicodendron) je rostlina z čeledi ledvinovníkovité, rozšířená po celých USA, částech Kanady, v Mexiku i na Karibských ostrovech. Vyskytuje ve dvou formách buďto jako přízemní keřík, nebo jako popínavá rostlina, která se jako břečťan vine po stromech. Má tmavě zelené, trojdílné, jakoby voskové lístky a v případě popínavého typu se své opory přidržuje žlutooranžovými "kořínky". Na poison ivy můžete narazit v zalesněném terénu, spíše na stinných místech. Vyskytuje se nejen v klasických lesích (národní parky atd.), ale i v urbanizovaných oblastech, nezřídka roste lidem na zahradách, můžete na ni narazit v městských parcích. Obsahuje těkavou silici, urushiol tvořenou směsí pyrokatechinoidů, která už v nepatrným množství na pokožce většiny lidí způsobuje autoimunitní reakci podobně jako skutečnej yperid, doprovázenou svěděním a tvorbou puchýřů, které jsou těžko hojitelné. Stačí se dotknout, otřít se povrchu listů, který často vypadaj jako naolejovaný.


Reakce těla na styk s touto rostlinou může být různá - statistiky uvádí, že citlivých je 50-70% lidí - nemusí se vám tedy stát vůbec nic, nebo naopak můžete mít smůlu, pokud již máte sklon k alergickejm reakcím. Nejhorší případy bývají potřísnění mízou, jsou známy i astmatické záchvaty na látky přítomné v kouři, když bylo páleno dřevo nebo listí škumpy. Při přímém kontaktu s mízou se na vaší kůži vytvoří červený svědící flíček, u kterého se vytvoří velmi rychle (v průběhu několika hodin) vystouplý okraj, kolem kterého začínají vznikat první malé puchýřky. Vlastní léčba je poměrně jednoduchá. Lidové recepty doporučují zejména obklady z kukuřičného škrobu, které mají převážně vysušující účinky. Lékaři vám předepíší masti s kortizonem. Další nebezpečí hrozí při zavlečení druhotné infekce - pak mohou vzniknout nehezké plošné jizvy. Návštěva lékaře se doporučuje vždy, je-li zasažen obličej (oči, nos, uši) nebo genitálie a jejich okolí.



Poison ivy je reálie související s Amerikou stejně jako socha svobody, Mickey Mouse nebo Coca Cola. Záležitost samozřejmá všem Američanům do té míry, že pokud se o ní zmíní, řeknou něco jako “... tam nelez, je tam poison ivy“ bez jakéhokoliv dalšího vysvětlování. Jim je vše jasné, předpokládají tedy, že i vám. Pak se chvíli nic neděje a najednou ani nevíte jak, sedíte v autě které směřuje na nejbližší pohotovost a vypadáte jako po chemickém plynovém útoku, při kterém byl použit yperit. Protože jste vlezli tam, kam jste lézt neměli. Tuto říkanku znaj snad všechny americký děti, a když ne celou, alespoň její první verš.

Leaves of three, let it be.
Berries of white, danger in sight.
Stems of red, will catch you dead.

Jenom jsem před drahnými lety byl v hloučku těch, co se podivovali, jaktože se tak ideální prut nepoužívá...
Tak jsem se ptal a zjistil jsem, jak blízko průseru se může člověk octnout, když neví... že neví.

Inu ... je velká spousta jedovatých rostlin ... ale to se jistě nebavíme o láskyplném hraní si. .... Rozvádíš tu téma škumpy ... ty o ní uvažuješ pro hrátky?

nedalo mi a nalezl jsem jednu z nejlepších citací o škumpách.

Škumpa

Táto ozdoba parků a zahrad pochází z Ameriky a u nás ji zastupují v podstatě jenom tři taxomy
Škumpa orobincová (Rhus hirta)
Tvoří skupiny rostlin, které vyrůstají z kořenových výmladků; snadno a rychle se šíří.Velice dekorativní, a to hlavně na podzim jsou až 0,5 m dlouhé listy jsou složené z kopinatých, na okraji pilovitých lístků. Drobné květy jsou směstnané v koncových palicovitých latách, samčí květy jsou žlutavě zelené a samičí červené. Plody jsou, červeně plstnaté peckovice v hustých plodenstvích, která na větvích zůstávají dlouho do zimy.

Šťáva obsahuje s pryskyřičný olej, třísloviny a glykosidy.
U citlivějších osob vyvolává dotykové alergie projevující se mj. zčervenáním a záněty pokožky. Prudce snižuje odolnost vůči slunečnímu záření, Je jedovatá, požití je však málo pravděpodobné.


Škumpa zákeřná (Rhus toxicodendron L.),
Škumpa jedovatá (Rhus radicans L.),
Jenom málo se u nás pěstuje příbuzná, velmi jedovatá a nebezpečná škumpa zákeřná (R. toxicodendron L.), keř s vystoupavými, poléhavými až plazivými větvemi. Pochází také ze Severní Ameriky, u nás se vysazovala v parcích a v zámeckých i botanických zahradách, snadno zplaňuje. Při požití může dojít k poruchám ústřední nervové soustavy, při dotyku k zánětům kůže.
Prudce toxická je i podobná škumpa jedovatá (R. radicans L.), také severoamerického původu.
Příčinou poškození pokožky může být nejen přímý kontakt s rostlinou, ale může být také zprostředkován hmyzem. Účinky urushinolu se objevují až po době latence (12 až 24 hodin). Na pokožce vzniká zánět, který silně svědí a přechází v puchýře. I po zdánlivém vyhojení dochází často k recidivám. Při požití může dojít k poškození centrálního nervového systému.
(citace: Doc. RNDr Jan Novák, DrSc )

Jo jsem si toho vědom. připravuji článek kde se to pokusím lidsky vysvětlit a to včetně toho rozdílu mezi jednotlivými reakcemi. ale chtěl bych se vyhnout spojením typu: extracelulární ligand rozpoznávaný specifickým receptorem na cytoplasmatické straně buněčné membrány...

Na předchozím příspěvku jsem si ověřil, že psát něco z patra tak, aby to bylo jasné, jednoduché a pochopitelné pro běžného smrtedelníka (bez přípravy v molekulární genetice) je věc ne úplně lehká. Navíc chci dossát nejnovější informace... věci které jsme objevovali jako noviky se dnes učí jako základy... vlastně