Sebepřemáhací praktiky
V této sekci jsou publikovány některým důvěrně známé materiály, vytvořené v průběhu let nestorem české úchylné scény Aristem. S výběrem z nich jste se mohli dříve setkávat v bdsm magazínech, úplné znění bude (s výjimkou autorova webu) publikováno poprvé. Sebepřemáhací postupy představují ucelou školu postupů a praktik, v níž si své zřejmě vybere každý, nicméně - stejně jako v jiných oblastech BDSM života, je důležité poskytované informace osmyslit, pochopit a přijímat je kriticky. Autor sice na možná rizika upozorňuje, nicméně opatrnosti není nikdy dost! Autora můžete kontaktovat mailem na adrese
- Základní údaje
- Napsal Aristo
- Kategorie: Sebepřemáhací praktiky
- Zobrazení: 1296
Většinu žen jistě neláká představa nějakého bezohledného, bezduchého (a) surového mučení, tak jak je praktikováno mezi skutečnými sadomasochisty bez ohledu na pohlaví.
Jak ale dosáhnout pocitu naprosté autentičnosti situace, která už od nepaměti tolik vzrušuje tolik většinu lidí bez ohledu na vzdělání, věk a pohlaví - tedy situace, v níž je úplně bezbranná nahá žena bezmocně vydána do rukou muže, a jak přitom zajistit, že muž takové situace nijak nezneužije a že se tedy přitom skutečně bezbranné ženě nic nestane?
Pro další pokračování v těchto úvahách je nutno si nejprve uvědomit přesný význam pojmů "bezbrannost", tedy nemožnost obrany všeobecně a "bezmocnost" nebo "stav bezmoci" vyjadřující, že člověk se nemůže bránit proto, poněvadž toho z nejrůznějších příčin prostě není schopen (např. je spoután). Bezmocnost je tedy jen jednou z možných forem bezbrannosti.
- Základní údaje
- Napsal Aristo
- Kategorie: Sebepřemáhací praktiky
- Zobrazení: 1702
Ženy měly - a dodnes mají - odjakživa s uspokojováním svých sexuálních a erotických potřeb veliké obtíže.Je totiž evidentní, že muž není schopen klasickým způsobem (pohlavním stykem) ženu ukojit tak, jak by potřebovala, a proto se snažil (tím víc, jak se muži ujímali rozhodující role v řízení společnosti) ženiny přirozené sexuální a erotické potřeby tlumit.
Když muži zjistili, že ani tak na ženy nestačí, zakázali jim sexuální požitek úplně. Pomocí obratné manipulace s vědomím společnosti a vyhlašováním stále přísnějších "morálních" zásad a stále nepřirozenějších norem "patřičného" sexuálního chování se jim to nakonec podařilo.
Sexuální aparát žen se však mužům předělat nepodařilo: dodnes je schopno dosáhnout vyvrcholení během soulože jen asi 25-30 % žen a počet těch, kterým se to daří bez problémů či dokonce vícenásobně lze v procentech nepochybně vyjádřit pouze jednomístným číslem.
Uchovávání lidského rodu je po všech stránkách mnohem namáhavější pro ženu než pro muže a je pro ni spojeno s mnoha nepříjemnostmi: nejen krutými bolestmi při porodu (které by většinu mužů od jakýchkoli pokusů o pohlavní spojení odradily a které by mnozí snad ani nevydrželi), ale i různými tělesnými, zdravotními a psychickými obtížemi po dobu těhotenství.
Moudrá a především spravedlivá příroda - zřejmě ve snaze vynahradit ženě veškerá utrpení spojená s udržováním existence lidského rodu - obdařila ženu schopností dosáhnout mnohem většího (kvalitnějšího) požitku než muž a dokonale ji k tomu vybavila jak psychicky, tak tělesně - anatomicky. To, že v praxi to vypadá obráceně, svědčí o naprosté nepřirozenosti vývoje naší civilizace, která muži právo na sexuální požitek bez námitek přiznává, zatímco ženu donedávna snižovala (a v mnoha oblastech světa dodnes považuje) za pouhý nástroj k plození dětí a ze všech sil jí brání, aby se naplno přirozeně sexuálně rozvinula.
- Základní údaje
- Napsal Aristo
- Kategorie: Sebepřemáhací praktiky
- Zobrazení: 2104
Spokojenost člověka do značné míry závisí na tom, jak se mu daří uspokojovat své základní přirozené životní potřeby - a k takovým potřebám bezesporu patří i potřeby sexuální a erotické. Zdá se však, že ani odborníci, natož pak veřejnost si dodnes v plném rozsahu neuvědomili zásadní rozpor mezi skutečnými přirozenými sexuálně-erotickými potřebami člověka a jeho současným tzv. "normálním" sexuálním chováním.
Základní erotické založení obou pohlaví je obecně známé a nikdo nepochybuje, že příroda to tak zařídila úmyslně:
Muž je vždy především dobyvatel, jehož základním sklonem (a tedy potřebou) je snaha dobýt ženu, zcela ji ovládnout a donutit ji k co největší povolnosti.
Ženina přirozená potřeba - coby fysicky křehčí bytosti - uchýlit se pod ochranu silnějšího muže a najít v něm spolehlivého ochránce, spojená často s intuitivní touhou zcela se muži odevzdat a dávat mu tuto svou odevzdanost všemožně najevo, oněm mužským sklonům v podstatě ideálně odpovídá.
Tato zvláštní shoda nejniternějších erotických sklonů obou pohlaví se pak samozřejmě projevuje i v obsahu jejich nejintimnějších sexuálních fantasií, kterými jsou lidé - ať chtějí či nikoli - tak často a tak nesmírně vzrušováni. V nejdráždivějších erotických představách mužů je žena většinou jakousi bezbrannou hříčkou, vydanou nemilosrdně na pospas jejich tajným a mnohdy velice perversním choutkám. Ženy se zase snaží ve svých erotických snech dosáhnout vzrušujícího pocitu naprostého vnitřního sebeodevzdání do rukou muže; proto se ve svých tajných erotických fantasiích (např. při onanii) často samy s rozkoší dobrovolně vydávají na pospas přísným, někdy až rafinovaně krutým nebo jinak nesmírně perversním mužům, ve všem se poslušně podrobují jejich vůli a zpravidla se ještě samy všemožně snaží vystupňovat svou naprosto bezbrannou odevzdanost (a s tím související případné utrpení) do úplného maxima.
- Základní údaje
- Napsal Aristo
- Kategorie: Sebepřemáhací praktiky
- Zobrazení: 1162
Tato kniha je v době přesycené sexem naprostou výjimkou, protože se zabývá v dnešní době stále ještě poměrně neobvyklými formami sexuální aktivity. Je určena pro partnerské, zejména manželské dvojice, tedy pouze pro jednoho muže a jednu ženu, kde je žena zcela rovnocennou mužovou partnerkou a je zaměřena především na ni, neboť jí byla rovnoprávná role v sexuální oblasti po staletí - a někde je dodnes - upírána.
Ženská sexualita byla od nepaměti - snad s výjimkou některých asijských národů - naprostým tabu a dodnes je v mnoha oblastech světa zanedbávána nebo dokonce potlačována; i dnes existují například v Africe národy, kde se již malým holčičkám provádí „ženská obřízka", aby snad neměly nejmenší zájem o sex či dokonce erotiku, neměly žádné vlastní sexuální nebo dokonce erotické potřeby a sloužily jen jako předmět k uspokojování mužů. Ani v rozvinutějších civilizacích včetně Evropy to není s ženskou sexualitou, natož s uspokojováním jejich erotických potřeb nijak slavné, pro mnoho žen spočívá jejich sexuální život pouze v tom, že se na nich muž - často opilý po příchodu z hospody - pouze primitivně ukojí a potom usne.
* * *
