Vánoce nemusím. Nemusím davy psychujících lidí, s nepřítomným výrazem v očích zaplňujících nákupní centra a nehledě na krizi tlačících obří koše, po okraj zarovnané jídlem, oblečením, kosmetikou či sportovními potřebami. Nemusím ani všudypřítomné a jen málokdy alespoň trochu vkusné reklamy, pokoušející se mi vnutit výrobky A, B, C, U a FŇ, s nimiž se můj život stane o 27.3% plnohodnotnější a péro o 12.5 centimetru delší. Nemusím, popravdě řečeno, ani ony "tradiční" vánoční zvyklosti a onu "vánoční atmosféru", kterou se už drahnou dobu pokouší vsugerovat lidem liftované ksichty, promlouvající ze skleněného cecku.
K těmhle vánocům by mi stačilo, kdyby už konečně někdo vymyslel fungující lék na zhoubné bujení.
