Soupiska materialu
- Vibrátor LadyFinger - svýho času byl v ECku za kilo
- 2ks měděné topenářske víčko
- 1ks nátrubek pro elektrikářskou instalační trubku průměru 25mm. Ale kupte si raději dva až tři, stojí bůra
- Smršťovací bužírka 30mm nebo 1 1/2"
- 4 žílovej kablík, třeba stíněnou dvojlinku ne úplně malýho průřezu (motorkem teče až 0.5A)
- Konektory dle vámi používané kabeláže
- Stříbřící lazeň - třeba tudletu
- Lepidlo, třeba chemopren, ideálně dvousložkový epoxid
- Kapka oleje, acylpyrin
- Plochý a kulatý pilník, volitelně trojúhelníkový
- Šmirgly: 220,400,600,1200
- Leštící pasta a filc nebo vhodný hadr
- Vrtačka
- Horkovzdušná pistole
- Pilka
- Páječka a věci na pájení
- Rychlovarná konvice, miska a zavařovací sklenice
Tak, můžeme se vrhnout na věc. Začneme devastací LadyFingeru - odmontujeme deklík baterky a libovolnou pilkou uřízneme špičku vibrátoru. Řežte cca 5 mm od konce, ať neřežete do excentru. Motůrek pak vyklepněte pomocí nějaké trubičky nebo šroubováku, nebojte se, nepoškodí se. Zato ho zcela určitě zničíte pokusem o vyndání za přívodní drát.
Víčka mají na sobě obvykle vyražený nějaký nápis. Vzhledem k tomu, že ho tam nechceme, upneme víčko do svěráku (obalený do hadru, ať si nepřiděláváme práci) a pilníkem nápis zrušíme. Tloušťka materiálu víčka je dostatečná, takže ubrání půl milimetru mu neublíží. Na druhém víčku není nutno nápis rušit - místo toho v jeho místech vyvrtáme díru (pří použití stíněné dvoulinky dvě díry) o průměru použitého kablíku. Následně všude srazíme hrany, a to pečlivě. Jak hrany samotných víček - aby nezvedaly proudovou hustotu, tak otřepy okolo vyvrtaných děr - aby nám neprořízly přívodní kablíky.
Dalším krokem je vyleštění obou víček do zrcadlového lesku. Postupejeme od nejhrubšího šmirglu k jemnějšímu, brousíme na mokro, chválabohu, že měď je měkká, jde to lépe a rychleji, než leštění sifonový bombičky. I tak ovšem vyleštění obou víček zabere cca 1,5h.
Následuje přípájení kablíku. Základem úspěchu je vhodné zkrácení a rozholení kablíku. Pro stíněnou dvoulinku by to mělo vypadat tak, že kablík k elektrodám rozholíme na cca 10 cm, středový necháme být a jen pocínujeme konec v délce cca 5 mm, stínění zkrátíme na 1 cm a taky pocínujeme. Kablík k vibracím by měl mít asi 3 cm od konce rozholení elektrodového kablíku a sám by měl být oholen o cca 1,5cm. Obě dvě víčka pocínujeme zevnitř, j á jsem zvolil místo u rohu. Při upínaní nezapomeneme na hadr a utáhnout jen lehce, jinak můžeme leštit znova. Chce to rozumně výkonnou páječku (40W absolutní minimum), olovnatou pájku a čtvrtku rozdrcenýho acylpyrinu jako tavidlo. Při pájení se snažíme nedýchat, anebo alespoň nedýchat ten smrad. Pak provlékneme kablíky. Pokud by se povedlo zajištění uzlíkem, bylo by to ideální, pokud se to tam nevejde, nedá se nic dělat. Co nejrychleji připájíme stínění elektrodovýho kablíku k víčku, tak aby pokavaď možno kablík přežil, po úspěšném připájení neváháme chladit.
Průměr motorku je jako na potvoru o slabej milimetr větší než vnitřní průměr nátrubku, navíc v něm vadí středová přepážka. Řešením je kulatý pilník. Vzhledem ke "gumovosti" použitého plastu je lepší upnout do svěráku pilník a onanizačním pohybem nátrubkem za pomalého otáčení pilovat vnitřek. Chce to ubrat docela dost, ale zase né úplně moc. Když uberete málo, nepůjde motorek rozumně zasunout, když uberete moc, tak to při zasouvání praskne...Navíc vedle motorku vede kablík k druhé elektrodě, lze pro něj velmi jemně naznačit rýhu trojúhelníkovým pilníkem. Při zasouvání motorku dovnitř si pomůžeme kapkou oleje, není špatný tlačit na motůrek nějakou trubkou, do který se vejde excentr, aby se rozložila síla. Nezapomeneme na ten kablík k té elektrodě!!! Motorek je nutno zasunout víceméně doprostřed, ale není to úplně kritický.
Připájení kablíku k motůrku není úplně triviální, ale s pinzetou a trochu pevnou rukou se to dá. Do víčka kapneme trochu lepidla na zalití a necháme trošku zatvrdnout. Připájíme druhé víčko, pokavaď nám kablík vyšel krátký, není problém ho nastavit. Pokud vyšel dlouhý, je nutné ho zkrátit, aby se nehádal s excentrem o místo. Vyzkoušíme vibrace a vodivost kablíku a pokud je vše v pořádku, mázneme konce nátrubku trochou lepidla a mírným násilím hračku zkompletujeme. Vhodnou hmotou (lepidlem) zakápneme přívodní kablíky.
Můžeme stříbřit. Základem je dokonalé odmaštění hračky. Dokonalé. Je to trochu problém, protože oblíbená rozpouštědla leptají plast. Nakonec se nejvíc osvědčil technický benzín, ubrousky a destilovaná voda. Hračku zavěsit nad dřez, namočit ubrousek do benzínu, ošmrdlat, opláchnout destilkou a znova a znova (celkem tedy alespoň třikrát). Od tohoto okamžiku se na hračku nesmí šáhnout, v případě doteku celý postup zopakovat. Misku naplníme horkou vodou a vložíme zavařovačku naplněnou lázní. Pracovní teplota je 30 stupňů, není úplně kritické, ale je vhodné ji alespoň přibližně dodržet. Mě to vycházelo na práci po 20 minutách. Stačí ji do roztoku zavěsit tak, aby se nedotýkala stěn a nechat lázeň pracovat, případně ji občas pomoct lehkým zakroužením. Po 10 minutách je hotovo a můžeme se podívat, jak se nám povedlo odmaštění. Měď by měla být pokryta jednolitou vrstvou stříbra, byť malinkou matnou. Do lesku ji dožene hadřík a malinko, ale malinko leštící pasty.
Protože se mi furt ten bílošedej nátrubek nezdál, ještě jsem hračku přetáhl smrštovací bužírkou. Není to úplně nutný, ale černá se mi líbí víc a i na omak je to mnohem příjemnější materiál. Takže to teď vypadá asi takhle:
No a zbývá jen osazení konektory a nasazení do praxe...Řídítko si zvolte sami, motůrek funguje i na 1,5V, jsou však používány i ve vibrátorech na 3V a snesou i 4,5V, byť už asi na úkor životnosti. Nejjednodušší varianta je přepínání 1/2 tužkovky, sofistikovanější řešení je třeba Vibra nebo moje MP3 řídítko (ale to chce vyměnit koncový tranzistory za FETy a zvednout napájecí napětí na 4,5V). Zajímavou, byť zatím neotestovanou variantou je použítí PC k řízení obého - ale o tom snad někdy jindy.
Článek převzat z autorova webu - bažiny :-)
