Abstrakt: V hovorech s lidmi stejného zaměření i v příspěvcích tohoto serveru se velmi často objevuje slovo „úchylka“, či jeho další odvozeniny. Je to opravdu nutné? V hovorech s lidmi stejného zaměření i v příspěvcích tohoto serveru se velmi často objevuje slovo „úchylka“, či jeho další odvozeniny. Je to opravdu nutné?
Podle mne je odpověď zcela jednoduchá: není. Pokud nepůjdu ještě dál a nebudu trvat na tom, že je to zbytečné, možná i účelové tvrzení…
Proč?
Hm. Protože BDSM bylo, je a bude vždy o jedné, jediné věci: o SEXU. Pokud budu parafrázovat německého vojevůdce von Moltkeho, který tvrdil o válce, že je pokračováním politiky jinými prostředky. není BDSM nic jiného, než sex jinými prostředky.
Přiznejme si to, každému člověku, tedy pokud není frigidní, jde o ukojení jeho vlastních sexuálních potřeb. Tak jako dnes místní establishment alespoň mluví o gayích a lesbičkách, je třeba nejméně podobně mluvit o BDSM. Tedy škrtněme si z našeho slovníku slova „úchylka“, „perverzita“ a další podobná synonyma či jejich další odvozeniny. Stejně jako dvě výše jmenované menšiny bychom se měli ke svému zaměření hlásit hrdě, jakkoliv to ze strany většiny bude přijímáno zle, nenávistně a vůbec nevrle…
Jestliže přijmete mou výše uvedenou interpretaci BDSM jako sexuální menšiny, navodí to i další, návazné otázky, které jsou u nás zatím neřešeny, nebo zodpovídány jednostranně – pokud nepoužiji přímo slovo sektářsky.
Předně je to otázka dvou posledních písmen v zažité zkratce BDSM. Obvyklý výklad sadismus / masochismus se mi zdá až urážlivý pro pojmenování vztahu v této menšinové sexuální komunitě. Více výstižné mi připadá pojmenování dominance/submisivita. Toto označení je zažité, ba co přímo zažrané, i když také ne zcela postačující. Jakkoliv je to při prvním pohledu přesné a výstižné, nejsem si vůbec jistý, jestli je to zejména v BDSM praxi úplně pravda. Použiji ještě jednou paralelu s „běžným“ sexem: je-li 1 ze zúčastněných partnerů sobec, který hledí jen a jen na SVOJE uspokojení, obvykle výsledek nestojí za nic. Ze SVÉ zkušenosti i z toho co se dozvídám z hovorů s kolegy nebo subkami, při sessionu jsou role zvenčí jasně dané, ale zevnitř je vše ne trochu, ale úplně jinak. (Následující slova se asi některým mým dominantním kolegyním/kolegům nebudou líbit :-). Pokud totiž D není schopen při výchově přijímat visuální, zvukové, mimické a já nevím jaké ještě podněty svého partnera/ů, a nedokáže se jim v dalším směřování radovánek přizpůsobovat (samozřejmě tak, aby neztratil svou tvář), nestojí celá session většinou za nic. Buď se subík / nebo subinka nedostane tam, kam se chce dostat (tedy až k naprosté extázi), nebo se průběh zvrhne v jednostranné ukojení D. pudů při překročení mezí přijatelných pro subku (i při chybějících zkušenostech se subíky, si dovolím tvrdit, že jsou v tomto směru na to stejně) o následcích ve formách zranění a následné deprivace ani nemluvě. Následky pro dlouhodobější vztah jsou též minimálně nepříjemné… Jinými slovy při radovánkách se tyto zcela jasné role mění, a „dolejšek“ díky jeho momentálnímu stavu se stává řídícím elementem. Pokud tuto část nějakým způsobem shrnu, ponechme si každý slova dominantní / submisivní pro označení své orientace ve vztahu, případně pro chatovou či jinou virtuální rovinu. A buďme si, pokud možno, nejméně minimálně vědomi toho, že v reálu se toto rozdělení stírá, či přesněji řečeno zcela obrací. Pro některé D. to bude asi dost těžké přijmout, ale jinak se D. za chvíli nebudou mít s kým seberealizovat. A řady switchů porostou…:-).
Předchozím odstavcem jsem se dostal k další oblasti, která je u nás podle mého názoru poněkud násilně deformována. Zejména v teoretických článcích se považuje za ideální typ vztahu partnerská monogamie, zhusta postavená na podkladu lásky či manželství. Nevylučuji, že takovéto vztahy existují, či mohou vznikat. Nicméně považuji minimálně za vhodné se zmínit a následně i počítat s tím, že kvalitní a oboustranně přínosné vztahy mohou vznikat na základě polygamních vztahů (D ovládá stádo, harém, či jak to nazveme, submisivních kreatur:-)) či dokonce účelových (typu “něco za něco”, „přátelská výpomoc“, atd.). Jinými slovy, pokud domina/master je polygamní, neznamená to, že je horší než jeho monogamní kolegyně. Jen nesmí zapomenout své eventuální subce/subíkovi při úvodním rozhovoru na tuto „drobnost“ upozornit. Na druhou stranu pokud dolejšek je na tuto skutečnost upozorněn předem, měl by to v nastalém a probíhajícím vztahu respektovat. I když je to těžké, a srdci se nedá poroučet, považuji to za nejméně stejně důležité, jako dodržování dalších dohodnutých pravidel. Stejně tolerantně bychom se měli naučit přijímat i jednorázové akce: pokud i jediný session dopadne ke spokojenosti VŠECH zúčastněných, je to věc svým způsobem obdivuhodná a neměla by se zatracovat jen z toho důvodu, že nenásledoval žádný další. Každý den je jen jednou za život…:-). Závěr této části je pak jednoduchý: nezatracujme nikoho pro jeho přirozenost, informujme svého partnera/ry o skutečném stavu věcí a dodržujme jednou daná a dohodnutá pravidla hry.
Přiznám se, a to zcela bez mučení (pro mne zcela nepředstavitelné :-), že tato slova vznikla spontánně, na základě mých zkušeností a jejich porovnání s obsahem některých teoretických článků tohoto websajtu. Budu jen a jen potěšen, pokud se tento příspěvek stane základem pro polemiky či další úvahy.
