Tento text je převzat z projektu BDSM.CZ a není tématicky zatříděn. Veškerá autorská práva jsou totožná, jako v uvedeném projektu. Jeho autorem je neznámý autor, překlad Annemarie Appeltauer
Abstrakt: Přerůstají hry do "běžného" života? Je to žádoucí? Je to únosné? Hranice hry a stopka.
Chování v běžném životě
Použití sadomasochistických praktik, ať už psychického nebo fyzického rázu, je přípustné jen uvnitř SM–situací a nesmí vybočovat z hranic.Také v lifestyle–vztazích, tedy takových, kdy i každodenní život je probíhající hra, jsou situace a okamžiky, kdy se hodí návrat k „normalitě“. Každý sadomasochista musí svým vlastním jednáním dokázat, že rozezná, rozumí a respektuje hranice mezi hrou a realitou.
- Činí vám partner násilí mimo hru?
Bije vás? Škrtí vás nebo fackuje? Činí vám bez vašeho výslovného souhlasu bolest? Drží vás silněji, než je vám příjemné?
Sadomasochistické praktiky, které jsou nedobrovolné a konají se mimo hru, nejsou nic jiného než holé násilí. Násilí nemá se sadomasochismem nic společného, a každé použití násilí v sadomasochistickém vztahu je stejně tak odsouzeníhodné jako ve vanilla–vztahu.
- Učinil vás někdy proti vaší vůli bezmocnými?
Uložil vám někdy proti vaší vůli domácí vězení? Byli jste proti své vůli spoutáni nebo jiným způsobem paralizováni a pak vzati na veřejnost nebo předvedeni jiným lidem?
Omezování osobní svobody je zločin, i mezi sadomasochisty. Hry na veřejnosti vyžadují zvláštní úmluvu.
- Ponižuje vás partner mimo hru?
Kritizuje vás vytrvale? Předvádí vás proti vaší vůli jiným lidem? Máte pocit, že ničí, nebo se snaží zničit, váš pocit vlastní hodnoty?
Sadomasochistický vztah by měl na obou stranách vést ke zvýšení pocitu vlastní hodnoty, stejně jako k pocitu, že vás partner mimo hru plně podpoří, lhostejno, co během hry udělá. Hry by měly dělat člověka silnějším, ne slabším.
Hranice a stopka
Každý člověk má hranice. Určitý druh submisivů ovšem s jistou arogancí tvrdí, že nemají hranice, v domnění, že jsou proto lepšími submisivy. Tato forma narcistického vychloubání může také skončit tak, že dominant vstoupí do místnosti s motorovou pilou. Včasné ujednání hranic, úmluva, je nejjistější metodou prevence nedorozumění, pádů a zranění.
Stopka je klíčový bezpečnostní mechanismus během hry samotné. Někteří dominanti od svých submisivů požadují hru beze stopky, protože jinak by neměli pocit, že se jim věří. V některých případech je to dokonce podmínkou hry. Takoví dominanti zapomněli, že důvěra je dar submisiva svému dominantovi, který si dominant musí zasloužit, a ne něco, na co má dominant právo od narození. Jediný způsob, jak se těmto dominantům vyhnout, je odepřít každou hru s nimi.
Jsou sadomasochisté, kteří zdůrazňují, že si hrají bez stopky, většinou s dovětkem, že to má být to nejlepší od objevu orgasmu, nebo dokonce, že pouze tak se dá provozovat „opravdový sadomasochismus“. Většinou se zde jedná o zaměnění slov stopka a slowword. Se slowword (jako červená, žlutá, zelená) může submisiv regulovat intenzitu hry, je to možnost, kterou je míněna „úloha stopky“ . Naproti tomu stopka má smysl v přerušení hry v případě nouze – při křeči, když začne hořet dům nebo když tchýně projde dveřmi za dominantem. Některé páry, které nemají praktickou zkušenost, budou skutečně stopku ignorovat.
Významem slowword je to, že je musí submisiv z vlastní vůle a bez nucení nabídnout dominantovi. Důvěru, která z podobné nabídky může pramenit, si musí dominant zasloužit, nesmí ji nikdy požadovat. Submisiv věří dominantovi, že toto slovo bude pořád respektováno jako stopka a dominant věří submisivovi, že stopku použije pouze ve skutečných stavech nouze. Není-li na obou stranách důvěra, je hra, a právě tak vztah, nesmyslný. Požaduje-li dominant zřeknutí se stopky, je to zřetelný varovný signál.
- Odpírá vám partner stopku?
Zkouší vás partner přesvědčit, že nepotřebujete stopku? Říká vám, že si s vámi bude hrát pouze tehdy, pokud se vzdáte stopky? Tvrdí, že „praví sadomasoschisté“ stopku nepoužívají nebo, že stopka je jen pro začátečníky?
Účelem stopky je v případě nouze zachránit život. To platí pro zkušené sadomasochisty stejně jako pro začátečníky. také v „24/7“ nebo „lifestyle“-vztahu jsou situace, ve kterých musí být opuštěn BDSM – kontext a na to musí existovat nějaká signalizace. Jakým způsobem se tomu děje, je věc dohody.
- Ignoroval váš partner někdy stopku?
Váhal někdy nebo dokonce odmítal ukončit při stopce hru? Přišla někdy výtka, že se tak jenom tváříte? Poručil(a) vám někdy při stopce zatnout zuby? Předstíral(a) někdy tak, jako by stopku neslyšel(a)?
I když má partner pocit, že pro stopku není dobrý důvod, má povinnost hru bez váhání přerušit. Také dominant má právo na stopku, pokud se mu zdá, že ztrácí kontrolu nad hrou.
- Směje se vašim hranicím?
Zkouší vás přemluvit, že jsou vaše hranice dětinské? Označil vás někdy za strašpytla nebo tvrdí, že „praví sadomasochisté“ by něco takového dělali? Máte pocit, že vás kvůli vašim hranicím nebere vážně?
Hranice jsou něco osobního, nemusí vzniknout pouze ze zdravotních důvodů nebo ze zhnusení některých praktikami, nýbrž také z traumatických zážitků a osobních zkušeností, které nejsou pro vnějšího pozorovatele patrné. Každý partner má i bez udání důvodu hranice druhého respektovat. Všeobecně platící praktiky nebo povinnosti nejsou – záliby a averze jsou rozdílné, žádný sadomasochista není jako druhý.
- Nedbal(a) někdy úmyslně na vaše hranice?
Udělal(a) někdy něco, co předtím bylo z domluvy vysloveně vyčleněno? Jde v dohodnutých praktikách daleko dál, než chcete?
Hranice sjednané před hrou submisivem a dominantem jsou svaté a nesmějí být překročeny. To je základní porušení důvěry, které zpochybňuje vztah.
Sadomasochisté by si teď měli tento katalog otázek znovu projít a zkusit odpovědět na otázky. Pokud na jednu nebo dokonce více otázek odpovíte „ano“, existují příznaky destruktivního vztahu. Různorodost možných SM-vztahů je všeobecně velká – jsou mimoto šťastné, fungující vztahy, ve kterých je jeden nebo více těchto bodů pravdivý. Přinejmenším by potom tyto body měly být vzaty jako podnět k přemýšlení o vztahu. Zakládá se vaše forma vztahu na vašm svobodném přání? Jsou sporná pravidla a způsoby chování mezi vámi dohodnuty, dali jste k tomu svůj souhlas? Připravují vám stále tolik zábavy jako v počáteční fázi vztahu nebo je na čase je znovu promyslet? Dělají si o tebe starosti přátelé a známí a jsou tyto obavy eventuelně oprávněné? Jste si jisti, že je tento vztah, tahle forma vztahu pro vás dobrá? Je smysluplné si tyto otázky stále znovu klást – lidé se mění a vztahy se mění také.
Pokračování…
