Sapí aktivity kravaťákovy ve městě K. spočívají (mimo jiné) v zavádění modulů FI, CO, MM a VM a jejich dotrimovávání na poměry ruského zákonodárství. To s sebou v určitých aspektech přináší i potřebu občasného dojasňování a odsouhlasování některých procesů a procedur s ruskými státními orgány. Nyní přišla na řadu celní správa.
Celní sklad měl být původně cele dislokován na nádraží K-1. Je ale nutno podotknout, že pro výrobu šesti jednotek penězodárcovy produkce ve stupni rozložení SKD v mimořádně výhodném celním režimu je zapotřebí tří plnoformátových univerzálních kontejnerů plus desíti kontejnerů s pomocnými a zcizenými díly a materiály na každých sto odvedených jednotek produkce. Pro denní produkci sto jednotek to tedy představuje poměrně slušný vlak, přičemž - s ohledem na celní řád a celní režim dovozu musí kontejnery typu A a B pro jednu každou vyráběnou jednotku překročit hranici s časovým intervalem nejméně 24 hodin. Kapacita železničního uzlu K-1 by tak mohla pokrýt potřebu penězodárcovu na zhruba 13 hodin produkce, nicméně místní železničáři se projevili jako zásadoví patrioté a odmítli cizáckému koncernu poskytovat jakékoliv logistické i manipulační služb. Byla proto vybudována cca jedenáctikilometrová vlečka a v místě výstavby nového závodu vzniklo dvojkolejné seřadiště, obehnané zelenobílými páskami s označením Celní prostor. Jako celní sklad je pak označována kolej 8b nádraží K-1, ona jedenáctikilometrová vlečka, dvě koleje seřadiště a blíže neurčený prostor neustále se rozšiřujícího kontejnerového překladiště, postaveného na zhutněném podkladu vedle fabriky.
Celníci se ukázali výrazně vnímavější k motivačnímu vlivu barevných papírků s obrázky ruských měst (nebo možná amerických presidentů) a materiál proclívají v režimu, který by se dal nazvat stochastickým. Proclený i neproclený materiál tak tvoří zajímavé, navzájem do sebe zapadající prostorové kompozice, takže mnohočíselní zloději si mohou vybrat, zde zcizí proclený či neproclený díl.
Aby si toto vše kravaťák ujasnil, navštívil celnici, umístěnou nedaleko od penězodárcova objektu na předměstí Kokrháky. Kokrhácký vrchní celní inspektor uvítal kravaťáka velmi přívětivě, vodky i zakusky nabídnul, chlebem a solí uctil. Po dotazu na příčiny tak vřelého přijetí návštěvníka, přinášejícího jen problémy ukázal dolů z okna na stříbrný Hummer, zaparkovaný vedle kravaťákova černého auta: "Víš co ? Jestli chceš jednou jezdit v podobném autě, tak si dej toho panáka, zakousni bělugou a napiš svým šéfíkům, že tady je všechno v pořádku a že celní úřad nemá vůči koncernu ohledně celního režimu žádné pretenze. Někdo od nás tě odveze a ty mu zrovna dáš ten papír na cestu zpátky."
Celou cestu zpět do města s hovorným celním inspektorem blahořečil kravaťák dobré mocnosti a šéfova šéfa za to, že nechali jeho jmenovací dekret na tenhle projekt nepodepsaný.
