S ohledem na množící se diskuse o bezpečnosti používání elektrického proudu k BDSM hrátkám, zejména pak v souvislosti s rizikem vzniku srdeční fibrilace vznikla potřeba tohoto textu. Jde o shrnutí vcelku běžně známých fakt a doporučení ČSN IEC 479-1, upravené pro potřeby úchylné obce.
Z hlediska působení elektrického proudu na lidský organismus jsou klíčovými parametry velikost přiloženého napětí, jeho frekvence a doba působení. Ty se - v závislosti na impedanci dráhy - převádějí na fyziologicky fakticky účinné veličiny procházejícícho proudu a energie, zmařené v dráze. S přihlédnutím k BDSM praxi pak je zapotřebí zohlednit tvar signálu, zejména pak jeho koeficient zaplnění, šířku pulsu a velikost stejnosměrné složky. Dobrým ukazatelem je převod signálu na jeho efektivní hodnotu, což může ovšem představovat obtížnou úlohu - zejména, není-li k dispozici dostatečně miliampérmetr s tepelným měřícím systémem nebo digitální osciloskop s firmwarem, podporujícím výpočet efektivních hodnot v reálném čase.
Asi nejdiskutovanějším rizikem na BDSM fórech je - v souvislosti s elektřinou - riziko vzniku fibrilace srdečních síní, případně komor. Srdce je de-fakto nejvýkonnějším svalem lidského těla (z hlediska dlouhodobé funkce) a jeho práce představuje poměrně komplikovaný a na sladění jednotlivých dílčích pohybu mimořádně náročný komplex na sebe navazujících fází. Za jejich sladění je zodpovědná část srdce, ležící ve stěně pravé srdeční předsíně poblíž žilního splavu, zvaná sinoatriální uzel (SA). Tato část je podřízena kardioregulačnímu centru v mozkovém kmeni s tím, že bázi řízení srdeční činnosti je zodpovědná prosloužená mícha. Vzruchy sinoatriálního uzlu jsou za normálních okolností převáděny další srdeční strukturou - zvanou atrioventikulární uzel (AV) - postupně Hissovým svazkem (do komorové přepážky), Tawarovými raménky (podél myokardu komor) a Purkyněho vlákny dále do efektorů srdečního svalu, tedy enterokardu a stěn srdečních komor. Uzel AV je ale schopen produkovat vzruch pro celé srdce ve vlastní režii. Příčinou vzniku fibrilace - tedy nesynchronní práce jednotlivých částí srdce jako celku - jsou poruchy, vnesené do šíření vzruchu mezi sinoatriálním a atrioventikulárním uzlem v takzvané vulnerabilní fázi srdečního cyklu.
Odbočka pro zájemce o problematiku.
Srdeční cyklus, snímaný pomocí elektrokardiografu, vykazuje charakteristický průběh, složený z pěti zubců (fakticky impulsů či vln), označovaných jako P,Q,R,S a T, v němž je rozeznávána pětice struktur (interval PR, segment PR, komplex QRS, segment ST a interval QT). Tento průběh je v amplitudě cca jednotek až desítek milivoltů dobře snímatelný a sloužíjako základní diagnostický ukazatel funkce srdce. Srdeční cyklus začíná na EKG neměřitelným impulsem SA uzlu, v jehož důsledku dojde k depolarizaci srdečních předsíní a jejich počínající kontrakci. To odpovídá vlně P na elektrokardiogramu. Následuje komplex QRS, odpovídající stahu komor a cyklus je zakončen vlnou T, odpovídající repolarizaci komor. Celý srdeční cyklus trvá při fyziologicky běžných hodnotách tepu zhruba 800 ms. Vulnerabilní (V) fází nazýváme cca 80 ms časový úsek, ležící v oblasti mezi náběhem vlny T a jejím vrcholem. Pokud v jejím průběhu dojde k průchodu proudu, vyššího než 500 mAef nebo pokud je ve dvou a více po sobě následujících vulnerabilních fázích zasažen SA uzel průchodem proudu větším, než 50 mAef, vzniká riziko fibrilace. V fáze odpovídá - velmi přibližně - úseku cyklu krátce před ukončením diastoly.
Metodickým problémem je vysoká variabilita impedance dráhy v rámci populace, násobená navíc variabilitou impedance dráhy u subjektu v závislosti na topologii dráhy, emoční hladině a fakticky i délce trvání scénky. Ze statistických měření byly pro řešení první části problémů v oblasti bezpečnosti provozu elektrických zařízení sestaveny trojstupňové nomogramy průběhů impedance těla v dráze v závislosti na přiloženém napětí. Stupně nomogramu odpovídají statistickému výskytu pro 95%, 50% a 5% populace s tím, že pro BDSM praxi je žádoucí pracovat s nomogramem pro nejméně příznivý 5% výskyt (nejnižší křivka nomogramu). Ta se v rozsahu napětí, produkovaných BDSM hračkami pohybuje od cca 1800 Ohm do přibližně 600 Ohm s asymptotickým poklesem. Je třeba zdůraznit, že nomogramy jsou sestaveny pro střední hodnotu používané frekvence, tedy 50 Hz a dráhu levá ruka-obě nohy, tedy dráhu zasahující srdce s v praxi nejméně příznivou vysokou vodivostí a odpovídají metodice ČSN IEC 479-1.
Pro výše popsaný případ jsou normou stanoveny čtyři zóny, vymezující hranice škodlivých účinků elektrického proudu. Tyto zóny jsou zakresleny do grafu I-t. Je třeba zohlednit, že obě souřadnicové osy grafu jsou logaritmické. Pro potřeby BDSM praxe je dále nutno přihlédnout k tomu, že doba působení je výrazně delší, než jednotky sekund, naopak efektivní proud je výrazně nižší, než normou uváděné hodnoty sinusoidálního proudu průmyslové frekvence.
Zóna 1
je zprava omezena přímkou A, označující práh reakce v úrovni 0.5 mAef. Nižší hodnoty leží obvykle pod prahem vnímání a zóna 1 je proto označována jako zóna bez fyziologických účinků. Významná část BDSM generátorů produkuje signál s efektivní hodnotou, ležící uvnitř této zóny, přičemž vjemu je dosaženo díky vyšším špičkovým hodnotám proudu signálu, schopným vyvolávat neurofyziologické reakce. POZOR - řečené se netýká přístrojů, pracujících s diadynamickými proudy !
Zóna 2
je zleva vymezena přímkou A v hodnotě 0.5 mAef, zprava pak lomenou čára B, odpovídající pro časy, delší než 2 sekundy hodnotě 10 mAef. Tato lomená čára ukazuje mezní hodnotu, při které je možné vědomé a vůlí kontrolované uvolnění svalů. Působení v oblasti zóny 2 zůstává bez dlouhodobých fyziologických účinků, možné jsou přetrvávající bolesti svalů.
Zóna 3
je zleva vymezena lomenou čárou B, zprava pak trojici křivek C1, C2 a C3. Tyto křivky mají charakteristický zlom, zohledňující shora popsaný fyziologický mechanismus působení na vulnerabilní fázi (pravděpodobnost koincidence s V fází během jednoho, dvou a tří srdečních tepů). Křivka C1 odpovídá teoretické minimální hranici, křivka C2 5% hranici vzniku fibrilace, křivka C3 50% hranici. Uvnitř zóny 3 leží dohodnutá křivka L, oddělující dovolenou dobu působení proudu dané velikosti bez dlouhodobých škodlivých účinků.
Zóna 4
je zleva omezena křivkou C1 a obsahuje oblast hodnot, nebezpečných pro lidské zdraví.
Resumé
Jak je z grafu dobře patrné, v oblasti běžně dosahovaných hodnot BDSM generátorů je riziko vzniku srdeční fibrilace minimální. Na místě je spíše přihlédnutí k jiným zdravotním aspektům, než je fibrilace - konkrétně k možnosti mechanického poranění šlach a svalových úponů, případně svalů samotných v důsledku nesprávné fixace a nevhodně vysokých proudů, k riziku elektrochemického popálení v důsledku používání generátorů s nenulovou stejnosměrnou složkou, případně k rizikům. spojeným s emocionálním stavem subjektu. Současně je třeba upozornit, že shora uvedené se netýká medicínské techniky pro elektroléčbu a fakticky ani violet wandů. U těchto zařízení jsou rizika poškození zdraví při nedostatečně znalé obsluze vyšší.
