6. května roku 2008 proběhl otevírací sraz nového BDSM klubu. Jak už se všeobecně ví, Vašek a Nenufer převzali prostory Trautenberka a přebudovali je k obrazu svému. Z hlavní mučírny se stal prostor na sezení, propojený barem do vedlejší místnosti a ze šatlavy je mučírna s vyhřívanou podlahou.
Začátek se naplánoval na šestou večerní a do poslední chvíle probíhaly přípravné práce. Všechno se ale stihlo, a tak byl klub připraven přijmout ty, kdo pomáhali přichystat ten památný okamžik.
Nakonec se úchylstvo shromáždilo v počtu 18 lidí. Byli to (v náhodném řazení) Vašek, Nenufer, Domi.D, Ňufinka, Dittrich, Muflonek, SilverBlue, Raftíček, Potvora, Milkov, Fronéma, Bigg a na chvíli se stavili i Trautenberk, Laura, Adam a Grimm.Ke konci se ještě objevili velvyslanci Hellu: Míla (BUG) a Fousage. Kdo nás zná, tuší že tito lidé dohromady dávají výbušnou kombinaci. Ale abychom nepředbíhali.
Začátek večera byl ve znamení klábosení na více či méně úchylná témata a pojídání výborných buřtů na pivě a lá Vašek. Když byli všichni náležitě najedeni a napojeni, začalo se schylovat k hraní.
Domi.D posbírala kdejaký kousek provázku (neboť ani Ňufinka ani Domi.D neměly nedopatřením sebou ani kilometr vlastního) a zavázala mě, abychom vyzkoušeli Raftíčkův Violet Wand. Měla jsem zavázané oči a tak co se v tu chvíli dělo s ostatními mohu jen odhadovat dle zvuků. Jistá si nejsem, ale myslím, že se nikdo nenudil. Než byl VW schován, zkusila si ho i Muflonek.
Prvním ze zlatých hřebů večera bylo použití kola. Tedy spíše bychom měli říct KOLA. Jedná se o dřevěné kolo, které má asi dva metry v průměru, je připevněné za střed na zdi, jsou na něm řemeny v místech vhodných pro uchycení člověka a dá se s ním točit. Kdo neviděl, těžko si představí. Testovala ho za přihlížení snad všech zúčastněných SilverBlue. Jako přihlížející mohu jen odhadovat, ale soudě dle výrazu tváře jde o zajímavé prožitky. Člověk zůstane přesně v té pozici kam si ho „obsluhující“ otočí a nemůže než doufat, že nakonec skončí hlavou nahoru. Zde bych chtěla pochválit všechny za perfektní skupinové cítění. Žádné kecání do hraní, jako je to k vidění na jiných srazech. Lidé sledovali tiše a nenápadně. Ano, v takovém prostředí má člověk chuť si hrát.
Po krátkém rozskupinkování se jsme se zase sešli v hlavní mučírně, ze které mě vytáhla Nenufer, že má hotové překvapení. Vyrobila šlehačko-křenové šunkové rolky, které v šatlavě rozmístila na mé tělo a pozvala úchyly, aby se obsloužili jak umí. Zákusek na posilněnou přišel každému vhod. Nevím, čí byl nápad, že by se k tomu hodily feferonky, ale Nenufer je přinesla a bylo i úchylným chutím učiněno za dost. Po debatě o působení různých štiplavých potravin na sliznice přišel Rudolf – z vlastní vůle zlý králíček reprezentovaný momentálně oškrábaným křenem. Domi.D nám k němu vyprávěla krátkou inspirativní pohádku. K jeho aplikaci nedošlo a tak byl aspoň úchyly a úchylkami okusován za znění mnoha vtipných hlášek a narážek. Kolem půlnoci se akce skončila a pokojně jsme se rozešli domů.
Co říci závěrem?Tohle rozhodně byla jedna z nejlepších akcí, které jsem zažila a možná i ta nejlepší. Sešli se skvělí lidé s kompatibilní náladou, prostory byly ideální na blbnutí a atmosféru by člověk nejraději nachytal do kufříku a pouštěl si ji, když má špatný den. Neustále bylo po ruce pár vtípků a tak se často prostory otřásaly smíchem. Hraní proběhlo samozřejmě víc, než kolik tady píšu, ale přijde mi zbytečné to popisovat. Kdo to zná domyslí si kdo nezná by to stejně neocenil.
Já jsem Starou Poštu nezažila, ale od zasloužilejších jsem slyšela že toto je víc než důstojné pokračování. Skvělé je že takhle akce rozhodně není ojedinělá, budou probíhat pravidelně. Úchylové, svítá nám na lepší časy. J
