Pomocí dále popisovaného postupu lze zhotovit elektrodu takřka libovolného tvaru, a to s jediným omezením - vyrobíte pouze unipolární elektrodu - pro zhotovení elektrody bipolární či multipolární se tato metoda nehodí. Celý postup je dostupný i amatérovi, jisté znalosti z oblasti galvanoplastiky nejsou na škodu.
Nejprve ve zkratce - z vosku vymodelujeme požadovaný tvar elektrody, naneseme na ni grafit, omotáme jemným drátkem, ponoříme do galvanické vany, vyloučíme cca 1,5 mm mědi, vyndáme, vytavíme vosk, zalijeme dektakrylem a poniklujeme či pochromujeme. Komu tento postup stačí, nemusí číst dál, pro ostatní následuje popis podrobnější.
1. Voskový model.
Požadovaný tvar elektrody je třeba vymodelovat z vosku. Speciální modelářské vosky nejsou příliš dostupné, nicméně z bílých hladkých svící, parafínu a včelího vosku lze po několika pokusech získat materiál s požadovanou plasticitou. Ten si na vodní lázni ohřejeme na cca 40 stupňů a vymodelujeme požadovaný tvar. Lze vytvářet jak talířkové elektrody, tak elektrody plošné, vkladatelné či elektrody s koncentrátorem. Dobrým tématem pro začátek je krátká vaginálka s límcem. Ruce si natřeme glycerínem, aby se vosk nelepil a podobně jako z plastelíny vytvoříme požadovaný tvar. Pro dosažení hladšího povrchu si v poslední fázi pomůžeme fénem, kterým se dá povrch dobře otavit. Aby se polotovar dobře držel, lze voskové těleso nasadit na dřevěnou tyčinku.
2. Pokovení.
Práškový grafit rozmícháme v lihu na kašičku s konzistencí, připomínající řídký med. Měkkým štětcem naneseme na povrch polotovaru a necháme vyschnout. Přebytky grafitu opatrně odstraníme. Při práci doporučuji jistou dávku opatrnosti, práškový grafit _NEUVĚŘITELNĚ_ maže. Vyschlý povrch omotáme rovnoměrně měděným drátkem (měla by vzniknout síťka s velikostí oka asi 2x2 cm) a zavěsíme do galvanické lázně. Pokovení provádíme ve dvou fázích - pro první potažení povrchu použijeme lázeň v následujícím složení:
1000 ml destilované vody, 50 ml etylalkoholu, 10 ml kyseliny sírové, 200 g síranu měďnatého vše v nejlepší čistotě, jakou seženeme (i když technická čistota postačí). Teplota lázně je 18-25 stupňů, hustota proudu 1 A na čtvereční decimetr
Po vytvoření souvislé vrstvy mědi přeneseme polotovar do galvanoplastické lázně se složením: 1000 hmotnostních dílů destilované vody, 340 dílů modré skalice, 2 díly kyseliny sírové Lázeň udržujeme při teplotě 25-28 stupňů, hustota proudu činí 5-8 A na decimetr čtvereční.
Vyloučíme cca 1,5 až 2 mm mědi - podstatné je, aby se po vytavení vosku povrch nedeformoval.
3. Výplň.
Polotovar vyjmeme z vany, opláchneme tekoucí vodou a usušíme. Pak jej nahřejeme a vytavíme vosk. Zbytky vosku, které přilnuly k vnitřku elektrody odstraníme benzínem nebo trichloretylenem. K elektrodě zevnitř připájíme přívodní vodič - místo se bude lišit podle uvažovaného použití elektrody. Prostor, který v polotovaru vyplňoval vosk nyní zalijeme vhodnou zalévací hmotou - osvědčený a snadno dostupný je třeba Dentacryl. Zálivka pouze dodává elektrodě požadovanou mechanickou pevnost, proto nemusíme hledět na bubliny.
4. Finální úprava.
Elektroda v tomto stupni výroby vypadá DOBŘE, ale rozhodně varuji před jejím používáním v tomto provedení. Galvanicky vyloučená měď je relativně pórovitá a NEPODAŘÍ se vám udržet elektrodu nezoxidovanou. A měděnka je jedovatá... Hotovou elektrodu proto doporučuji pokrýt nějakým lépe udržovatelným kovem.
Třeba niklem.
Triviální metodou je bezproudé niklování Niklíkem, ale výsledek je také triviální. Lepší je vyloučení matového niklu a jeho následné vyleštění. Zde je návod:
218 gramů síranu nikelnatého, 47 gramů chloridu nikelnatého, 31 gramů kyseliny borité, vše doplnit vodou do litru. Niklujeme při 60 - 70 stupních, pH lázně 5,2-5,8, hustota proudu od 1,5 do 5 A/dm2, podle požadované zrnitosti.
Pro tvrdé niklování se lépe hodí následující lázeň:
150 g síranu nikelnatého, 20 g chloridu amonného, 25 g kyseliny borité a voda do 1 litru. Teplota lázně by neměla přesáhnout 60 stupňů, pH je 5,6-5,9, proudová hustota 2,5-5 A/dm2.
Nebo chromem?
Dekorativní chromování se provádí v lázni ze 400 g anhydridu chrómu, 4 g koncentrované kyseliny sírové a litru vody. Teplota lázně se může pohybovat v rozmezí 25-65 stupňů a pozor, požadovaná hustota proudu je 20-50 A/dm2. Pokud požadujeme trvdý povrch, snížíme množství anhydridu na 250 g a podíl kyseliny na 2,5 g, parametry lázně zůstanou stejné.
Věnujte jí stříbrnou elektrodu !
Tedy postříbřenou, ehm... Ale špatně se udržuje. Pro galvanické stříbření použijte následující elektrolyt:
40 g chloridu stříbrné, 200 g ferrikyanidu draselného („červená krevní sůl“), 20 g hydrouhličitanu draselného a opět voda do litru. Pokovení probíhá při teplotě 20-80 stupňů a hustotě proudu do 1,5 A/dm2. ALE POZOR, proces vyžaduje stříbrnou anodu ! Při uměřeném používání vyhoví i stříbrná lžička z bazaru.
A co třeba zlato ?
2,65 g chloridu zlatného (ví někdo, kde ho sehnat ?), 40 g červené krevní soli, 25 gramů jedlé sody. Všechny složky v uvedeném pořadí rozpustit v 300 ml destilované vody a po rozpuštění doplnit do litru. Proces probíhá při 20 stupních a proudové hustotě do 1 A/dm2.
Hotovou elektrodu je třeba vyleštit. Můžeme použít submisiva, kterému přidělíme hrubý filc, zubní pastu a dostatek času, nebo se stejné činnosti ujmeme sami. Zrcadlový lesk závisí na pečlivosti natažení mědi a čistotě lázní. Se slušným polotovarem lze docílit zrcadlového lesku (na odraze žárovky je dobře rozpoznatelné vlákno) asi po dvou hodinách ručního leštění. U některých tvarů pomůže vrtačka, jindy se vyplatí upnout elektrodu do svěráku a leštit dlouhým pruhem izolační plsti, používané pro izolaci potrubí s teplou vodou. Jako abrazivum poslouží zubní pasta nebo olejové lešticí pasty.
A na závěr prémie pro ty, kteří dočetli až sem - pokud potřebujete bipolární elektrodu a líbí se vám tato technologie, vyrobte si poloviny elektrody trochu modifikovaným způsobem.
Z plastelíny vymodelujte otisk pro polovinu elektrody. Vnitřek otisku pokryjte grafitem a pokovte mědí podle shora uvedeného postupu. Připájejte vodič a zalijte polotovar dentakrylem. Po zatvrdnutí vyjměte z formy a pokryjte ušlechtilým kovem. Takto zhotovte obě poloviny a slepte je dohromady přes distanční vložku, třeba pertinaxovou. Vložku použijte radělji menší a vzniklý šev zaplňte vhodnou zalévací hmotou. Až v této fázi elektrodu vyleštěte.
