Dnešní přípondělník je rázu ryze soukromého a nemusíte si dělat starosti, pokud nevíte, o čem je řeč.
Některé věci nechápu.
Máte před maturitou a odmalička jste zvyklí starat se o sebe, protože rodiče ani prarodiče na vás nějak neměli čas. Odmalička chodíte nakupovat (hodná paní prodavačka už má připravené suroviny a návod, co z nich uvařit) a z toho nákupu si uvařit jídlo, protože rodiče ani prarodiče na vás nějak nemají čas. Pak si obstaráte antropomorfní kočku (tedy její poměrný díl, chov je náročný a vyžaduje i spoluchovatele) a zařídíte si s ní byt, který předchozí alofočtí obyvatelé vybydleli. Do toho bytu nainvestujete spoustu práce vlastní a práce přátel, prostředků vlastních i zapůjčených a když se nakonec spolu s kočkou antropomorfní a dvěma kočkami zoomorfními nastěhujete a zabydlíte, najdou si prarodiče najednou čas, aby vám v tom bytě flexou vyřízli bezpečnostní zámek a z bytu vás vystěhovali.
Některé věci nechápu, a nechápou je ani ty zoomorfní kočky.
Bydlíte v místě, kam vás po spoustě ošklivých zážitků přinesli v přepravce. Máte svoje dvojnožce, kteří si s vámi povídají, případně obrázkují. Léčí vám zanícená očička a zanedbané začervení a zablešení. Máte svoje mističky s granulemi, spoustu míst na šplhání, pozorování zábavných aktivit pánečka, paničky, druhého pánečka a dalších dvojnožců. Máte konečně svůj klid a místo, které považujete v kočičí terminologii za "pelech", místo, kde můžete klidně vypnout kočičí ostražitost a pomalu mžourat očima bez toho, aby kus mozku byl vzhůru a čekal, odkud zase přijde nebezpečí. Věříte pánečkům, že kolem je bezpečno. A pak vás narychlo strčí do přepravky a odvezou někam, kde to vůbec neznáte a kde není ani panička, ani nikdo z pánečků.
Lidem vysvětlíte, že někteří lidé jsou kromaňonští blbci a jejich místo je na dobře nabroušeném, vyleštěném a kvalitním olejem potřeném kůlu. Kočkám se to vysvětluje hůř - doufám, že včerejší shledání rodinky proběhlo v klidu a kočky s vámi už zase mluví.
To jsem se zase nasral.
