Dnešní díl Stručného úvodu bude - nakonec - věnován měření a vážení. Jde o předposlední před-předposlední kus této části, ten další probere některé důležité úhly a objemy a začneme se věnovat v jedné linii mammologii a mammografii, v druhé pak tomu původnímu tématu, tedy vývoji ideálu krásného ňadra v pornografickém vyobrazení od přelomu XIX. a XX. století do dneška. Archív už mám skoro vytříděný a oči vyřízené, takové množství koz jsem za svůj už poměrně dlouhý život ještě neviděla.
Několik slov o metodice měření a potažmo i vážení. Měření je jednodušší - mammolog k němu využívá normální měřidla, užívaná pro měření prostornových objektů, tedy obkročná měřidla, odpichovátka různých velikostí, případně mammografický pelvimetr s odpruženými ramínky. Měření se provádí kontaktně, tak, aby nedocházelo k deformaci tkáně prsu měřidlem. Dvorce a bradavky měřím sama většinou triviální šuplérou, ačkoliv k tomuto účelu existují speciální a příslušně drahá měřidla.
//Krátká BDSM pozitivní úchylka - je až neuvěřitelná, u kolika žen dojde už při pouhém spatření kovové šupléry k erekci (tedy správněji pseudoerekci) bradavky. Pánové tenhle nástroj zjevně podceňují. Až si jednou otevřu studio, bude na prvním místě.//
U vážení prsu jde o pseudopojem - prs lze korektně zvážit až při sekci, což je už práce pro patologa. V praxi se používá metoda, při níž se zjišťuje nikoliv hmotnost prsní tkáně, ale svislá složka síly, kterou prs zatěžuje prsní sval. K tomu se využívají váhy, umístěné na stativu s posuvným šroubem. Pracovní ploška vah je zcela rovná a libelou vyrovnaná do vodorovné polohy. Pacientka s volně spuštěnýma rukama položí vážený prs na pracovní plošinku váhy a plošinka se šroubem vyzvedne do polohy, v níž se kryje s nejnižším bodem spodní obalové křivky prsu - prs se tedy vahami jakoby "pozvedne". Takto zjištěný odečet vah je udáván jako "hmotnost" prsu. Pro zajímavost, u mne takto vychází 210 gramů u levého a 202 gramy u pravého prsu.
Poslední metrologickou charakteristikou prsu je objem. Zdálo by se, že metodicky bude jeho exaktní stanovení ještě náročnější, než u vážení, pravdou je ale opak. Z jedné strany existuje vynikající program od Dobi Medical, umožňující vyhodnotit objem prsů ze dvou snímků, pořízených fotohlavou mamografu, z druhé strany se již několik desítek let neměří objem prsu, ale jeho odlitku. Tedy, negativu, řečeno přesně. Na prs pacientky v překloněné poloze se spuštěnýma rukama je pro tento účel aplikována dermatologicky neaktivní separační vrstva, přes kterou laborantka nanese rychlepolymerující latex, nebo modernější UV polymerovatelný reagent. Materiál se nanáší po hranici obvodových křivek. Po jeho polymeraci se negativ sloupne a pro orientační měření se v podepřené poloze zaplní vodou, pro přesné měření silikonovým olejem.
S metodikou jsme se vypořádaly, můžeme se pustit do základních markant. Na horním obrázku jsou písmeny A, B a C postupně označeny horní okraj prsu (sternální konec klíční kosti), úroveň bradavky a spodní okraj prsu. Zaveďme si prozatím zjednodušené označení horní a spodní objem prsu (ty budou dále zpřesněny v dalších dílech). Zhruba řečeno, horní objem prsu odpovídá podílu tkáně mezi hladinami A a B, spodní objem pak podílu mezi hladinami B a C. Vzdáenost A-C se nazývá výška prsu a udává se v milimetrech, poměr vzdáleností C-B a B-A se označuje jako výška bradavky a jde o bezrozměrnou veličinu. Všechny markanty se stanoví v poloze pacientky vestoje s rukama za hlavou.
Další obrázek v pořadí ukazuje rozměry prsu v lateromediální ose. Klíčovou je svislice, vedená středem průmětu bradavky, označená jako A. Svislice B1 a B2 ohraničují svisle dvorec, svislice C1 je (virtuální) tečnou vnější obalové křivky prsu, svislice C2 je tečnou vnitřní obalové křivky. Tyto pomocné čáry se stanoví v poloze pacientky vestoje s rukama volně spuštěnýma. Vzdálenost B1-B2 je označována jako průměr aureoly, vzdálenost C1-C2 jako šířka prsu. Poměr výšky prsu k jeho šířce je označován jako tvarový koeficient. Poměr vzdáleností A-C1 a A-C2 je označován jako koeficient symetrie bradavky, poměr B1-B2 a C1-C2 je šířkový koeficient aureoly.
Poslední obrázek ukazuje základní markanty v kraniokaudální ose. Řídící je pro stanovení těchto markant spodní obalová křivka prsu. Hladina A se nachází v místě styku horní a spodní obalové křivky, hladina B je na úrovni vodorovné osy bradavky, hladina C je stanovena jako nejníže se nacházející bod prsu (odměřuje se zařízením, podobným mammografickým vahám) a hladina D je nejnižší bod spodní obalové křivky prsu (její vodorovná tečna).Hladina A, B a C se stanoví v poloze pacientky se spuštěnýma rukama, hladina D v poloze s rukama v týle. Vzdálenost A-B se nazývá výškou lokace bradavky. Vzdálenost A-C je označována jako délka prsu, vzdálenost D-C jako převis prsu. Poměr vzdáleností D-C a A-C je nazývám koeficientem prolongace.
{mos_ri:kozometrie}
