Zahájení bylo stanoveno rozkazem štábu na osmnáctou hodinu - pravděpodobně s ohledem na organizačně-taktické návaznosti. Takto časná hodina má své výhody i nevýhody, jednoznačnou nevýhodou je prolínání tématicky oděných účastníků s běžným provozem na Bílé hoře, doprovázené mnohdy nechápavými pohledy. Výhodné je naopak relativně volné parkoviště a mnohem delší večer k dispozici. Nástupní plochou BoRo byl určen prostor zahradního altánu, odkud se fronta (bez jednotného velení, tudíž poměrně chaoticky) rozšířila nejprve do notné části zbytku zahrady, později pak do sálu a přilehlých prostor. Organizace byla poznamenána i nepříliš podrobným povolávacím rozkazem, některým účastníkům se podařilo vyhnout přijímacímu punktu mobilizovaných v hale před vitrínkami a pronikli do výcvikového prostoru klasicky přes plot, tedy brankou. Nemohli tak být vybaveni futterkartou pro fasování menáže, což později vyvolalo další drobné zmatky. Na tom výčet zjištěných nedostaků končí.
Vzhledem k tomu, že povolávacím rozkazem nebyla stanovena forma ústroje, dostavili se mnozí úchylové v odění, připomínající uniformu jen velmi vzdáleně. Tak byly k vidění (bez pretenze na úplnost) uniformy ČSLA v různím stupni ústrojové nekázně, uniformy AČR, fragmenty uniforem spojenců z NATO, tlupa hippies v rozličném stupni omámení pomocí diethylamidu kyseliny lysergové, houbiček či povícera zdařilým modelů cannabis sativa, dále, již v menším až jednokusovém zastoupení, kavalerista z přelomu 18./19. století včetně dámského doprovodu, tříhvězdičkový generál švédských polních myslivců, příslušník zásahové jednotky v protiúderovém kompletu, US Army man, husitský bojovník, příslušník palubní čety, (S)samuraj a cosi jako indiánský špeh se šátkem kolem hlavy. Ehm, jeden ruský tankista, doprovázený křehkou hippiesačkou ve skoromilitary tričku a pláťácích. V sumě kombinace vcelku úchylná, budící zaslouženou pozornost nezasvěcených vanilek, grilujících komunistu, pardon, prase v sousední části zahrady.
Futterkarty, vydávané u vchodu Poutníkem registrovaným osobám skýtaly právo na fasuňk solidního guláše, komisárku, čaje s brómem a oproti realitě, i "soudružského" piva. K dispozici byla i osvědčená kolena, fláky masa vepřového i pernatého v gramážích 300 a 500 gramů a běžný sortiment potravin a nápojů de Sade. Bez pretenzí, byť objednanou krkovici na česneku nám sežral jakýsi nezjištěný úchyl bez chleba :-) Náhradou vydaný pernatec byl ovšem bez chyby.
S ustupujícím denním světlem se převážná část úchylstva přesunula do prostor sálu, kde byly k vidění a slyšení věci nevídané - Pán z Trautenberka konečně uvedl na pravou míru, jak to vlastně bylo s legendární husitskou bojovností, skupinka nadšenců zaimprovizovala scénku likvidace ženského výzvědného oddílu a nemalým, dosud nevídaným překvapením bylo i vystoupení universálního vojáka, završené finálním odhalením jeho primární taktické zbraně. Eleferní kout nebyl tentokrát nijak výrazně označen (kromě oranžových jmenovek týmu a VIP osob), přesto se nacházel v permanentním obležení spřízněných osob i zaujatého úchylstva. Příčinou tomu byla nainstalovaná technologie, připomínající zdálky speciální zařízení pro non-lethal výslech POW. Při bližším prozkoumání poznali technicky založení jedinci rotační vývěvu. Připojený svazek hadic, nerezových doplňků a konečně i finální interface pro připojení k subince pak identifikoval vlastník zařízení Aldy slovy: "a na to mám fakturu, jasně v ní stojí - dojící zařízení - kozy". Jednotka s variabilním pulsátorem, mocnými hadicemi a pulsačními přísavkami budila vskutku zaslouženou pozornost. Dalším zařízením, lákajícím pohledy úchylstva byl nový violet-wand z české produkce, s jiskřivkami v neonově oranžové eleferní barvě. Zařízení je napájeno sníženým bezpečným napětím, regulátor je vestavěn do držáku Teslova transformátoru a dodávaná sada jiskřivek poskytuje vcelku přijatelný výkon, fungující i přes šatečky a prádlo. Milým technologickým bonbónkem je galvanická protielektroda pro zvýšení kapacitní vazby teslova transformátoru vůči subjektu. Mnohé z úchylek neodolaly a vyzkoušely, stejně tak, jako pulsační přísavky. Mnohé další pak odolávaly jenom s největším sebezapřením. Další část přítomných úchylů si pak neodpustila obvyklé žertíky s prsty stále popálenými od té elektřiny a ještě další se nechali inspirovat sytě oranžovým světlem jiskřivky v dívčím klíně a pokoušeli se foukáním a přikládáním snadno hořlavých materiálů rozdělat ohníček.
Dění mezi programem probíhalo tradičně v duchu spolupráce a přátelského porozumnění, excesy nebyly - alespoň po dobu našeho pobytu - zaznamenány. Podařilo se mi, konečně, shlédnout naživo mnohé z dosud jen virtuálně známých úchylů, promluvit s mnoha jinými, které jsem již dlouho naživo neviděl a nakonec si od Sextanta převzít slíbené lampy do budiče Teslova generátoru. S ohledem na klížící se víčka jsme prostory BH opustili někdy kolem půlnoci, ačkoliv množství úchylů v prostoru sálu a přilehlém okolí ještě nikterak pozdní dobu neevokovaly.
Jak je v Podrazech tradicí, i tento byl doprovázen prodejní výstavkou tématických předmětů a hraček z osvědčených produkcí Xdoma, Waca a studia SignD. Souběžně probíhal průzkum trhu pro nový violet-wand (tedy striktně řečeno, orange-wand) a sběr podnětů a nápadů pro strojní dojičku (pracovní název Nadsavec). Zájem byl značný :-)
Resumé ?
Pozitivní. Přes poněkud atypicky zvolený ráz večera se našlo mnoho lidí, ochotných se sobě i jiným pro potěchu dressnout do odění, jen vzdáleně připomínajícím úbor úchylův, našlo se dost i ochotných a schopných předvést cosi pro pobavení i poučení ostatních, solidní přidaná hodnota za rozumné vstupné jednoho sta padesáti českých korun. Čtyři a půl poctivé hvězdičky:
Z pohledu Fronémy.
Reportáž už je napsaná, tak jen přidávám můj pohled na celou událost. Podraz byl můj první větší a akčnější sraz. Military oblečení jsem bohužel nesehnala, měla jsem na to jen pár (desítek) hodin. Zato mě překvapilo, jak pečlivě byli někteří oblečeni. Popsat se to nedá, snad bude dost fotek. Jediné, co mi trochu vadilo, byly cedulky. Někteří je vůbec neměli a ti co měli je měli, je měli většinou nevyplněné. Na cedulce byla místa pro zaškrtnutí Sub/ Dom/Sado/Maso/Svišť... Já vím, že se všichni znáte, ale pro mě bylo složité si lidi rychle zařazovat, zvlášť když někteří mají z legrace kartičky zaškrtané naopak.
První půlku bych shrnula tím, že se hromadili lidé, vítali se, zasedli u stolečků a tlachali. O vynikající večeři, kterou tvořilo spousta masa na česneku se ani nezmiňuji, protože si myslím, že kuchyně na Bílé Hoře je už proslulá. Akčnější druhá půlka se odehrávala už vevnitř. Poprvé v životě jsem viděla tolik "bicích nástrojů" pohromadě a to z výstavky XDoma (když, tak mě oprav Torme). Dojící zařízení už bylo zmíněno. Byla jsem u jeho sestavování i předvádění a i když mi na srazu nebylo dovoleno tento přistroj vyzkoušet, věřím, že se k tomu někdy dostanu. Orange wand funguje i přes oblečení a tak jsem si odnášela aspoň jeden "tělesný" zážitek. V průběhu večera proběhla tři "vystoupení", která byla příjemným zpestřením. Jsem ráda, že jsem měla možnost poznat hodně lidí, které jsem zatím znala jen z monitoru jako přezdívku a další lidi, co už znám, poznat lépe. Celkový zážitek hodnotím hodně kladně a těším se, až se zase podobné zúčastním.
