Od redakce

Milí úchylové, tento web jsme ještě jednou vzkřísili z nebytí.  Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem, kdo se mnou Eleferno dělali ať už autorsky, vizuálně nebo v pozadí při technické podpoře a implementaci systému.  Díky! Torm.

18.09.2026 - Obnovení Elesrazů
22.09.2026 - Nasazena verze NG, tedy new generation. Věříme, že přinese i novou generaci elektroúchylstva.

Prosím pozor! Tomuto textu věnujte pozornost

Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let existence komunity, které tento web užívala jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle.

O web se po návratu z "mateřské" stará Lizz, technické zabezpečení je na web4ce, zastoupeném hlavně Sleepem. Aktuálně jedeme na sedmičkovém php a - konečně - na HTTPS a poslední pětkové Joomle, migrace na šestku ještě počká..

Uvítáme spolupracovníky - pokud byste se chtěli na Elefernu podílet technicky či autorsky, jste vítáni. Redakce má za to, že zde prezentovaný obsah zaslouží to, aby byl prezentován, ať už pro svou historickou, edukativní i prostě zábavnou hodnotu. 

A slovo majitelovo

Tento web prošel za dlouhé roky svého života složitou a členitou genezí. Od původně striktně technického a technicistního webu, specializovaného na ES, ET, vacuum a technické aspekty BDSM praxe se postupně rozrostl o zdravotnickou tématiku, otázky bezpečnosti BDSM hrátek, pubklicistiku, beletrii a nakonec i o blogy čleů redakce i vás, našich čtenářů. Dvě předchozí iterace rozvoje vnesly do orientace Eleferna prvky interaktivity a pokusily se přiblížit jej komunitnímu portálu. Praxe ovšem ukázala, že "velké" sociální sítě jsou mocnější snah skupinky nadšenců, realizující tento projekt ve svém volném čase bez náhrady na odměnu. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Tato iterace vrací projekt do racionálnějších končin, diskusák ani chat opravdu neplánujeme :) Všichni jste ovšem upřímně vítáni. Takže - HAPPY ELECTRODES!

=================================================================================================

První nový Elesraz NG proběhne 7.10.2026 (a následně každou první středu v měsíci) v Ateliéru souběžně s tradiční nekonvenční saunou (není povinná, jde jen o organizační souběh). 
Předpokládá podobný formát, jaký elesrazy mívaly, ovšem se zohledněním faktu, že píšeme rok 2026. Jako primární prostor jsme zvolili strašnický Ateliér, pokud se akce rozběhnou, projednáme i variantu sekundárního (a komornějšího) prostoru u Maxe. Co takový sraz obnáší - především možnost potkat se s podobně naladěnými lidmi, něco nového se naučit, vyzkoušet, případně si i zaakčnit s půjčenou nebo i vlastní technikou, klidně i s odborným dohledem. V případě zájmu bude i možno nechat si změřit vlastní hračky nebo i prokonzultovat vaši vlastní konstrukci. Sraz je ale primárně akční. Pokud by se nahromadily požadavky na nějaký edukativní formát, zohledníme jej při plánování.


Organizačně:
  • vstup povolen výlučně zletilým a svéprávným osobám
  • během akce platí přísný zákaz fotografování a pořizování záznamů, s výjimkou pověřených osob
  • veškeré dění podléhá zásadám SSC!
  • souběžně probíhá pravidelná akce Nahá sauna. Zachovávejte diskrétnost.
  • diskrétnost zachovávejte i na srazu samotném, respektujte odstup a zákaz dotyků či zapojování do děje bez výslovného souhlasu.
  • tradiční eleferní - pány neděláme :)

HAPPY ELECTRODES!

 

Nahlásit chybu
Tak tedy, na začátek by bylo dobré alespoň stručně říci, že organizátoři to ani tentokrát neměli jednoduché.Ostatně, to je při tak veliké akci zřejmé, ale k věci… Registrace účastníků probíhala bez problémů, myslím, že bylo příjemné i to, že každý, kdo se zaregistrovat nestačil, mohl zkrátka přijít a byl vpuštěn, pokud je mi známo, bez problémů. Zatímco první sraz byla pouhá "zkouška orchestru", nyní už se přeci jen dělo leccos velice interesantního.Tím snad nechci hanit předešlou akci ! To ani v nejmenším, ale, oproti červencovému průlomu, jsou znát podstatné změny. Předně se například všechny exhibice prováděly v horním patře, které je daleko větší a skýtá tak dostatečné množství prostoru. Návštěvník se mohl pokochat pohledem na krásné práce zručných umělců, případně ihned zakoupit všeliké vystavované zboží, k dispozici byl bar a též poměrně rozlehlá galerie, se kterou jsem se však osobně nedokázala ztotožnit (zvláště při snaze o zákulisní převlékání padla téměř veškerá snaha ukrýt se před diváky vniveč).

Dolní patro bylo tentokrát vyhrazeno spíše milcům soukromí, což ovšem rozhodně nebylo k zahození. Nejenže zde byl úplný klid, ale rovněž i větší chladno, takže se případně unavení návštěvníci mohli příjemně osvěžit ve ztemnělých prostorách. Jediné, co bych snad osobně vytkla, byla poměrně nenápaditá hudba, která řadu zúčastněných snaživě připravovala ku spánku.S přibývajícími hodinami však maestro Dj přece jen našel špetku odvahy a vpustil do reproduktorů něco osvěžujících tónů. V sumě tedy nelze než říci, že se hlubiny Podrazu staly ideálním místem k odpočinku.
Vraťme se však k dění v horním podlaží. Po osmé hodině večerní, kdy byla registrace bezmála ukončena (samozřejmě, návštěvníci se trousili po celý zbytek večera a je rozhodně třeba podotknout, že se vstupní dveře nezavřely ani po osmé hodině, nýbrž byly stále k dispozici, což je jistě příjemná změna oproti předchozí akci) měl první veřejné vystoupení Samuraj, který opět předvedl přihlížejícímu publiku krásné vazby japonského typu. Diamant z bělostných provazů vypadal na tmavém, přiléhavém oblečení vypadal přímo úchvatně! Obzvláště, když se v něm vyjímalo tělo vnadné mladice. Ku prospěchu věci bylo ozvučení pomocí mikrofonu a také přenášení obrazu na plátno nahoře na galerii, což umožňovalo pozorovat práci Samurajovu zblízka i těm, kteří by přes poměrně zhuštěný dav jen ztěží viděli. V tomto směru je třeba podotknout, že mikrofon byl poměrně nezdařile nastaven, takže nebyl s to plně překlenout hluk kolem, což se, žel,  v průběhu večera nijak nezlepšilo.
Příjemně naladění diváci  pak dostali ještě několik velice zajímavých příležitostí se pobavit. Dalším zajímavým veřejným výstupem, byť velice krátkým, byl Milkovův stručný úvod do tajů elektrostimulace. Jeho mlaďounká modelka působila poněkud plachým dojmem. V kontextu věci to však bylo více než příjemné, neboť její výraz tím spíše vzbuzoval ty správné pocity. Protože však dav neúměrně hučel, ukončil Milkov (dle mého názoru zcela správně) svou přednášku velice brzo a odkázal případné zájemce na osobní kontakt.
Po krátké pauze, kterou vyplňovala celkem svižná a nenásilná hudba následovalo rozdělování cen. Oproti původnímu záměru hodnotit vizitky přítomných (které si tentokrát vyráběl každý sám) a těm nejnápaditějším udělit některou ze zajímavých cen se zřejmě v důsledku časového pressu upustilo. To zřejmě řadu účastníků zklamalo. Zcela evidentně si mnozí  totiž dali s výrobou vizitek skutečně práci a invence byly v některých případech značné, jak jsem se ostatně sama přesvědčila. Přistoupilo se proto k volbě zcela náhodné : "Padni, komu padni"  Samuraj se svým obřím nožem, zvícím velikosti lidského předloktí zabodával poslepu hrot do seznamu účastníků. V závěru vyzněly některé výhry vcelku vtipně. Subinka, která dostane důtky, to je myslím velice půvabné… Avšak, dvě věci si neodpustím vytknout. Myslím, že obojek skutečně není vhodným předmětem do "tomboly".Je to natolik osobní věc, že dle mého soudu není možné ji někomu bez rozmyslu dát, natož "přiklepnout", jako výhru. A ta druhá záležitost…, tedy, rozdávat karabinky po jednom kuse…., no, to je poněkud dar hodný označení danajský. Tak, snad jen pro příště, lépe se vyvarovat takových věcí. Naštěstí  je to ale jen drobná vada na kráse.
Vraťme se však k zpět na pódium… Jakmile našly výhry své nové majitele, byl prostor náležitě vyklizen, nachystána nová hudba a mezi chtivý dav přihlížejích nenásilně vpluly půvabné slečny . Započala show, která se stala, dle označení mnohých diváků zlatým hřebem večera. Nejdříve jiskřivé omotávání mlaďounkých těl do černé fólie a posléze se objevily děvy k přepěkných igelitových oblečcích od Yelena. Ten se blýskl několika předvedenými modely, od černých šatů s decentně naznačenými průzory až po zcela průhledné kombinézky. Jako účastnice jsem si svou roli náležitě užila, a tak nemohu být v tomto případě zcela objektivní. Mohu však snad (za několik přátel i za sebe) říci, že to byla oku lahodící podívaná. Delikátní ohmatávání a rozkošnické polibky vymačkaly z okolostojících veškeré emoce… Při náležitě rozvláčném odchodu sklidili pak všichni účinkující, včetně autora šatů, obrovský potlesk. Po této, myslím, vydařené exhibici se část diváků rozprchla, takže na další show už bylo znatelně méně lidí, což v případě pěkné, byť krátké předváděčky fucking machine byla rozhodně chyba.Slečna se sice v poloze příliš neangažovala slastnými výkřiky, ale působila velice spokojeně.
Mnozí návštěvníci se přesunuli do dolního podlaží, kde se spokojeně rozvalili na lenošky a užívali si pohodlí… Večer příjemně utekl, po půlnoci se však mi však začala klížit víčka a tak jsem v doprovodu svého přítele odkráčela domů… Sumární dojem? Akce byla rozhodně lepší a lépe organizovaná, než ta předešlá. Bylo znát, že se všichni snažili, aby zanechala co nejlepší dojem. Přes drobné vady na kráse a osobní preferenci menších, komornějších akcí však závěrem nemohu, než říci, že bude-li další workshop v Podrazu ještě o dva, tři stupně lepší, než ten, který ve mě právě čerstvě zanechal své stopy, pak již snad nebude, co dodávat! Takových zdařilých akcí by bylo třeba více.