Nějak se s těmi neplánovanými akcemi roztrhl pytel - nic zlého netuše, přečetl jsem ve středu Alderonovu SMS o sobotním testování s mírně nevěřícím výrazem. K plánovanému vytvoření přípravného výboru občanského sdružení bdsm.cz, po několikáté odkládánému a nakonec realizovanému Alcatrazu a jisté akci soukromého rázu v Pardubicích se narodilo cosi, nevpisující se do žádného časového harmonogramu. Po zralé úvaze jsem oželel Alcatraz s tím, že Izolottu uvidím i jindy - Alderonovo nadšení pro celou akci bylo prostě neodolatelné. Slavnostní akt podpisu jsme přesunuli na rannější hodinu (bude referováno jindy a jinde) a něco málo před druhou hodinou jsem se již soukal do sklepa na SP, kde vrcholily přípravy.
Akce nebyla naplánována v rámci Eleferna, organizační starosti na sebe vzal Alderon, takže k mému příjezdu sklep připomínal fundus bdsm pomůcek. Kufry Frodovy, Alderonovy a následně i mé a J.F.S. dávaly tušit tvůrčí potenciál přítomných pánů, vhodně doplněných Silver Blue, Sharon (coby hlavní osobou odpoledne), Prnďou a jedním exemplářem submisiva, přikurtovaným v křížovně. Zahájení bylo poněkud komplikováno zadrhnuvší komunikací s personálem (sklep je rezervovatelný via bdsmklub, nicméně chybí online vazba na poštu, kterou je nutno realizovat telefonicky), plánovaným předlážděním další části podlahy výčepu a nízkou hladinou osvětlení. poslední problém se podařilo odstranit vcelku jednoduše, byť 300W není pro osvětlení celého sklepa zcela optimální hodnotou. Bude řešeno. Cílem odpoledne bylo v rámci testování Rejnoka 1 otestovat i vodivost Sharon, na kterou se v rámci semináře 2/03 nedostalo odvahy díky přesile přihlížejících. Tato sobota nebyla avízována předem ani veřejně a zvolená forma se ukázala býti vcelku vhodnou, neboť uvolněná a přátelská atmosféra ve sklepě umožnila odvedení solidního objemu práce (dva padesátiminutové bloky testů). Údělem sklepa jsou zřejmě střídající se problémy s teplotou a fixací - teplo protentokrát sichrovala teplovzdušná jednotka pravděpodobně Alderonova zajištění (po začínající sněhové vánici v té době ještě nebyla ani stopa, měnící se počasí avizoval pouze vichr, krásně prohánějící dokola po parkovišti před poštou použitý prezervativ). Na problémy fixace narážel hlavně Frodo, průběžně si stěžující na její přílišnou volnost. Pro fixaci jsme použili lavici (rošt stále ještě není v použitelném stavu), půlpletr s rozporkou 120 cm a Sharon fixovanou do lomeného Y za náramky na nártech a zápěstích. Pro první experimenty s Rejnokem 1 a véčkem 2Ax/140 fixace vyhovovala vcelku dobře, nicméně s přechodem na sofistikovanější techniky se skorobodovou elektrodou proti sběrači a zejména s pro odlehčení nasazeným elektrobičíkem se volná kolena ukázala jako příliš omezující. Po technologické pauze (transplantace Rejnokových orgánů, konkrétně snímacího odporu proudového omezovače) proto J.F.S. spolu s Alderonem za Prndiny asistence vyvázali jakési odlehčovací kolenní tahy, vytvářející ze Sharon cosi ve stylu modifikovaného M. Rektifikace se ovšem příliš nevylepšila, ani po mém následné zásahu s ukotvením spodní části pletru do tahu na lavici. Prostě chyběla druhá rozporka. Froda zjevně iritovalo, že Sharon zcela nezodpovědně může dát kolena k sobě a naprosto nezodpovědně si tak odmítá užívat poskytovaného dobra. Objem stesků na kvalitu fixace dosáhl hranice, za kterou zúčastnění (vedení J.F.S.) začali žehrat na absenci gynekologického křesla. Dávám na zvážení, zda se opravdu tímto směrem nezaměřit a pro nějaká období, řekněme tří-pěti srazů nezvýšit manipulační poplatek tak, aby náklady s pořízením potřebného inventáře pokryl. Druhou variantou je realizace funkčního ekvivalentu vlastními silami - cosi podobného mají realizováno Mirek a Iva.Mimochodem, technologická scéna s trafopáječkou, povrchovou montáží a v ruce drženým reflektorem byla označena za nejzrůdnější sadomaso děj v posledním půlroce dění ve sklepě.
Technologickou pauzu využili mnozí přítomní k hodnocení inventáře spoluúchylů. Pozornost vzbudila veselá spermie, naplněná údajně až po hlavičku genetickou informací vaječného koňaku, několik návrhů na technologické úpravy inventární kozy, něco Alderonových hraček a zejména pak genitální přísavka sexšopové produkce, o jejíž vpravdě zrůdné (ne)kvalitě bude asi třeba samostatného článku. Ostrý břit od lisu upadnuvšího dilu kvaziolemovaný oranžovým kvazitěsnicí páskem vyvolal u přítomných cenitelů a znalců hi-tech vybavení neskrývané zděšení. Další debata byla vedena nad smyslem podobně tvarované hmoty - mínění se vyvíjelo od názoru, že jde o nástroj pro VELMI pokročilé sadisty až po finální závěr, že je to prostě šlendrián výrobce. Zazněl i názor, že přípravek by šel použít i k separaci lihu z lihobenzínové směsi, k praktickému ověření použitelnosti pro tento účel však nedošlo.
V rámci technologické pauzy byl ještě ověřen nový zpětný ventil Savce 1 a dění se vrátilo k elektročásti. Snížený snímací odpor přidal Rejnokovi významně na potenci, takže Sharon si na na svém konci drátu mohla užívat po libosti a Frodo konečně začal získávat relevantní data, průběžně jím diktovaná a Silver Blue neméně průběžně zanášená do testovacího protokolu. Soubor vzorků již začíná poskytovat první užitečné informace o fantómových vjemech, nicméně stále chybí dostatečný počet testovacích subinek - tuto větu berte prosím jako APEL. Zhruba v polovině druhé části se odporoučel Kraftt, vázaný společenskými povinnostmi v ALC a mne též začínal tlačit čas. Spolu s J.F.S. jsme ještě stihli obsoudit jeho kolekci hraček od P.E.S., ze které zejména krajónové mikrorádélko vyvolalo u přítomných nadšení. Nástroj zaslouží samostatného popisu, zde budiž řečeno, že jde o elektrovariantu wartembergského kolečka s třetinovým průměrem (cca 8 mm) a frézkovými (VELMI ostrými) zuby místo ostnů. Frodo si nástroj vyzkoušel na hřbetu ruky s výrazem značně skeptickým - J.F.S. se velmi oživil s tím, že na TAKOVÝCHTO místech to ještě neaplikoval. Je jasné, že vzhledem k očekávané proudové hustotě nepůjde o hračku pro začátečníky - nástroječek je účinný i bez proudu, prostým a vulgárním přitlačením a podle Prndi nechává třídenní stopy.
Nová potence Rejnoka se ukázala býti natolik významnou, že Alderon musel přistoupit k fixaci véčka v rámci bezpečnosti Frodovy práce - během experimentování s vyššími hodnotami proudu se Sharon podařilo stočtyřicítku vystřelit. Nově zafixované véčko se stalo předmětem pobavení i posměchu přihlížejích, nicméně fixace přes štítek udělala své a k dalšímu narušení postupu již nadále nedocházelo - o dění nadále reportoval pouze nevěřící výraz v Sharoniných očích a Frodovy poznámky pro službukonající stenografku SB. J.F.S., jako obvykle tlačený časem se (zjevně nerad) odporoučel a já jsem jej následoval v krátké době, ponechav na místě dobrotisku Frodovi elektrokufr s reflektorem s tím, že v týdnu si jej (kufr) vyzvednu. Dojel jsem vychladlé kafe, prokličkoval jsem mezi ukrajinskými dělníky, pouštějícími se do podlahy v lokále a sílícím větrem a začínající chumelenicí jsem se vydal do Pardubic. Zámeček od služební skříně jsem objevil na klíčích až ve chvíli, kdy už na návrat bylo beznadějně pozdě.
Během akce se narodil nápad, který rozhodně stojí za zvážení - dělení použitého materiálu zpět mezi jeho původní majitele se při podobně instrumentačně bohatých akcí stává noční můrou. Navrhuji, aby si jeden každý z účastníků zvolil "klubové barvy" v počtu dvou-čtyř tak, aby jimi byl schopen jednoznačně identifikovat veškeré používané předměty své výbavy. Vhodným způsobem označování jsou barevné lepicí pásky, vyráběné v bohaté škále barev a dobře držící na čemkoliv. Subinky se pak mohou inspirovat pletením čelenek, nátepníčků, háčkováním prádelka a nevím, čím ještě. V rámci Eleferna nabízím správu a zveřejnění registru těchto klubových barev, či barev stájí či jak tomu budeme chtít říkat. Černooranžová kombinace je tímto rezervována :) Samostatný text na toto téma je již ve stadiu zrodu.
Resumé
je jasné. Dle názoru zúčastněných další vcelku vydařená akce, nezatížená ortodoxály ani výstřelky, naopak odlehčená značnou dávkou nadhledu přítomných a mottem veselé spermie, od níž se (bůhvíproč) nemohla odtrhnout Silver Blue. Za sebe mohu jen litovat, že jsem díky časovému presu a nahromadění dění na SP spíše statoval - pomalu se začínám cítit nemístně. Dík patří Alderonovi, který se jako jeden z prvních členů klubu ujal organizování samostatné (a úspěšné) akce - zaskřípění organizačního charakteru jsou natolik nevýznamná, že podrobnější zmínky nezasluhují.
