Základní otázku, tedy za co jít jsem vyřešil vcelku jednoduše a rozhodnul se prezentovat onu uniformu, záhada jejíhož nabytí dosud nebyla objasněna (obr. 1 v sekci pro registrované) . Vřesinka po zralé (cca dva týdny zrající) úvaze zvolila odění elfí princezny (obr. 2 tamtéž), zakrvácenou sekeru, určenou pro jinou variantu úboru jsem tedy vezl zbytečně. Akci předcházelo navíc omarodění Renči, kterou čtyřicítky horečky (a pravděpodobně i vyčerpání po akci Boston, MA) sklátily na lůžko, takže jsem z Drážďan po čtvrtečním výletě dovezl místo Renaty v plánované masce doktorky (bílý plášť , bílé ponožky, bílé sandály a speculum) dovezl pouze grilované koleno v alobalu (vepřové, nikoliv Renatino). Na SP jsme tedy vyrazili s Vřesinkou ve dvou, neb ohlášený Xar se omluvil. S brigadýrkou ve formě polního letiště a vajglem v koutku tlamy jsem sice budil poněkud pozornost již při nastupování do auta a během cesty, s naložením Vřesinky se ale pozornost okolojedoucích vcelku rovnoměrně rozprostřela a já přestal mít pocit, že jsem ulítle oděn. Z tohoto pocitu mne ale vyvedly vyjevené pohledy několika zbylých vanilkových návštěvníků SP, kteří po šesté hodině dopíjeli své pivo a na dva stylově oděné nově příchozí zírali VELMI udiveně. Raději jsme se proto přesunuli do herny.
Úchylové se tradičně schází po osmé hodině, na šestou chodí pouze zdravé jádro a organizátoři, takže až do sedmé hodiny bylo možno vcelku volně korzovat, doplnit zásoby kofeinu a provést poslední úpravy na tématickém odění. Tak bylo možno pozorovat proměnu Grimma ve středověkého zahalence (ve skvělém černém plášti s kápí, evokující Nazgula), bojujícího s poněkud v pochvě (zbrojní, nemravové !) nevyváženým tesákem, Nenufer, nadívající za Vřesinčiny asistence úbor něčeho, vzpírajícího se jakémukoliv určení (černá paruka, dva zlaté rohy, pokud to měly být rohy a zlatistý nafouknutý útvar mezi nimi) (bohyně Hathor, děkuji za upořesnění) či Samuraje v masce wolverina z X-men. Velmi nápaditý úbor zvolil Profouss v masce maskovaného úchyla, kterou později velni zdařile doplnila osoba, k nerozeznání zamaskovaná za Satora a Rider ve své pravé podobě. S nástupem osmé hodiny se dění znepřehlednilo, následný popis proto bude velmi eklektický a neuspořádaný.
Pro akci byly intenzivně využity všechny dostupné prostory, bohužel, v převážné většině značně zadýmené. Značná část přítomných proto jako neutrální zónu zvolila recepci, jako tradiční místo pro korso a debatu vestoje. Účast byla nad očekávání hojná, proto i tlačenice na baru a jisté problémy s průchodností salónků a dveří - na SP obvyklé problémy, nesnižující prožitek z děje. Do půl jedenácté bylo ke spatření (výčtem) - Pan deTravois v civilu, vodící za nádherný huňatý ocas křížence kočky a myši v bílém mikrokožíšku. Tentýž tvor v kleci ve sklepě, soukající se oky klece ven. Červená Karkulka, dávající na potkání, v obráceném gardu převtělení zvířete (Muflonka) v lidského tvora. Domi.D v podobě subinky. Trio renesančně oděných osob (hrabě-upír, jeho krevní konzerva a doprovodná bytost). Vašek coby švarná úřednice - recepční v apartní ryšavé paruce. Kraftt v masce vanila. Čarodějka s novou komtessou a Štírem. Strigga v odění strigy. Xrena v dominantní podobě s oblíbenou tenkou rattankou a manželem. Jeager v líčení ďábla, Mountbattenfix v efektním bizzare úboru. Mnoho čarodějně vyhlížejících osob se špičatými klobouky, oblíbený "trik se špičatým kloboukem" ale k vidění nebyl. Rubberman v odění a postroji Alexis, Alexis v kvazicivilu. Mimochodem, Rubby mne musel sám oslovit, jinak bych ho nepoznal. A zlatý hřeb večera - slovenská výsadková jednotka v neskutečných postindustriálních kostýmech, vymykajících se jakémukoliv popisu, doufám, že se pro účely reportáže podaří získat alespoň nějaké fotky této neuvěřitelné kreace.
Původně plánované testování jednotek Zvíře 1 / Savec 1 bylo po zralé úvaze zrušeno a udělali jsme asi dobře, neb množství úchylného lidu by z takto vážné věci učinilo frašku, nehledě k zjevnému rozporu v podobě ruského důstojníka tahajícího na hřbetě osmikilový japonský paměťový osciloskop. Výpadkem testování byl ale poněkud rozčarován Layne (Otta) s Lottou, kterým se tak už podruhé na Lottině kůži nepodařilo Zvíře 1 vyzkoušet, byť teplota by tentokrát vyhovovala. Elektrokomunita byla oslabena i nepřítomností Froda a SB, kteří se po zralé úvaze rozhodli vyčkat oficiálního testování a ušetřený víkend věnovali, jak pevně doufám, ladění a testování firmware v domácích podmínkách.
Čarodějčinu prezentaci Universální bytosti bude muset popsat někdo z přítomných, kteří ji viděli, v době jejího předvádění jsem byl zaneprázdněn jinými činostmi, mohu se proto zmínit jen o salvách smíchu, rozléhajících z herny. Co jsem ale viděl na vlastní oči, bylo vyhlášení nejoriginálnější masky. Jak to jen popsat - nejlépe výčtem komponent, použitých při realizaci. Tedy, mějme osobu rozsáhlejší tělesné konzistence, zahalenou (pravděpodobně) protichemickým pláštěm (tzv. atombordel). Bytost má na nohou ploutve, na zádech masivní pružinou spojená křídla, mezi nimi pulsující balónek. Trup vybaven spoustou hadic, redukčním ventilem (?) od tlakové lahve a masivní manometrem (?). Doplněno jakýmsi kabelovým svazkem a propletencem neidentifikovatelných industriálních dílů. Na hlavě svářečské brýle, polomaska a dopředu čnící tupý rypák, pravděpodobně z plastového kelímku - vše čímsi evokuje Dark Vaethra. Tvor vydává neartikulované chrochtání a skřeky, doprovázené pištěním a sípěním pulsujícího balónku mezi křídly. Tvor je doprovázen (nikoliv během vyhlášení) družinou sobě podobných (namátkou, osoba s lahví hasicího přístroje na zádech ve svářešské kukle a pravděpodobně nehořlavém odění, osoba s elegantně zakroucenými rohy a vidlemi, osoba s létajícím koštětem v provedení Comfort a jiné). Bravo, Slovensko !
Dění se po vyhlášení nejúspěšnější masky vrátilo k běžnému rytmu SP, založenému na rovnoměrné cirkulaci osob a tekutin. Vřesinka přešla na civilní formu oděvu, aniž by kolem sebe přestala zanechávat blýskátkové elfí stopy (přítomní, zkontrolujte se !), i mnozí z přítomných slevili ze striktní formy své masky, což mi umožnilo zbavit se vajglu v koutku, těžce bránícího v artikulaci a vyměnit těžce jeté pájené okuláry za svoje normální brýle. Image ruského oficíra tak vzalo za své natolik, že jsem odložil i brigadýrku ve formě polního letiště a zapojil se do běžného dění. Konečně se mi podařilo prohodit pár slov s Profoussem, s nímž jsem se zatím úspěšně míjel a shlédnout asi nejkrásnější (hned po přítomných dámách) předmět večera, prvorepublikový violet-wand (obr.). Zařízení vyvolalo nemalou pozornost okolostojících, vzhledem k nedostatku zásuvek jsme se tedy přesunuli pro demonstraci do prostoru recepce. Zařízení je s láskou zrestaurované a takřka kompletní, či lépe řečeno, komplet výrobce byl dodatečně doplněn o další výbojky, mnou dosud nespatřené (bílá argonka s vyvažovacím hřebínkem uvnitř prostě nemá chybu). Jedinou stinnou stránkou rekonstrukce je náhrada původních opředených šňůr běžnou bílou dvoj- a trojlinkou, nicméně Profouss již má nápad, jak vrátit jednotce původní image. Zařízení bude předmětem recenze, byť není ke koupi a bohužel ani k sehnání, nevynikáte-li medvědí trpělivostí při obcházení bazarů, zastaváren a starožitnictví. Pro nezasvěcené - jednotka funguje i přes šaty (viz obr. vlevo).
Po dvanácté hodině došlo ke značnému úbytku přítomných a s ohledem na čtvrteční cestu pro Renatu i mé energie. Rozloučili jsme se s dostupnými přítomnými a opustili mimořádně vydařenou akci v dobrém rozmaru. Nezbývá, než na tomto místě poděkovat realizačnímu týmu za výborný nápad, dotažený do zdárného konce a všem zúčastněným (ať v masce či v civilu) za prima atmosféru.
