Ach jo.
Krab má svoji krabici, had má svoji hadici, Samwica má svoji Samwici, zima zimnici a polák polici. Motolští si pořídili motolici a starej Páleč, přítel Husův, ten měl ale palici!
Ach jo.
A náš pár furt hledá nějakou pářici se pářící.
Ach jo.
To furt vidím "čtěte profil, jen odpovědi delší než dvě řádky, na dvouslovné nabídky nereaguejme, negramoti nepište,..."
Ach jo.
A člověk odešle metafysický traktát na esotení théma "není člověku dobré honit si samotnému" a vono nic. Kolikrát ještě napíšou, že tomu nerozuměj.
Ach jo.
A tak pátráme dál víceméně presenčně, tedy asi tolik, jako je mucholapka na lustru odvážným lovcem. Jasně, "sexuální otroky" abychom každý ráno z chodníku odhazovali vidlema, kolik jich tam zavečer nasněží. Zkusil jsem tam dát cedulku "klepejte na okno", ale jak jsou negramotní, zůstávají furt na té cestičce.
Ach jo.
S každým vypuštěným reklamním lampionkem štěstí, nesoucím zdejšími nebesy slibovaných rozkoší naši modlitbičku, s každým vzpomenu nikoliv trojjediných neposkvrněných adminů, nýbrž samotného Džíííze, který se kdysi pochlubil:
"Podal jsem předevčírem inzerát: jsme škaredí, hloupí a chudí a hledáme cokoliv. No čoveče, nevěřil bys, zatím mám osmamadesát odpovědí a všichni nás chtěj."
Ach jo.
Tak jsem narazil na duši, a mluvilo to dokonce v ženským rodě, co tvrdila, jak se jí ty povídky líběj, a jak se v tom dobře čte a furt bylo o čem mluvit a pár desítek mailů jsme odpondělka prohodili... "No ale já nebudu dělat elektrosex a takovýdle nechutnosti!" No jářku, já taky obcoval se starým Consulem, teď mám dokonce Remington, je to děsně sexy mašina, ale když ona ta T602 je prostě svěží štěně, který se umí otáčet, umí svižně hejbnout zadkem a podrží bardovi, když umdlévá můza.
Ach jo.
Jo, je to nechutný, jak se odemne přesouvají elektrony monitorama k vám, co večerních obýváčků, ouplně cejtím, jak mne vysávají, rozpouštím se foton po fotonu, až jednoho dne přejdu zcela do Matrixu a jen nefotogenické špeky a kosti zůstanou sedět na židli, odložené, jako nepotřebná schránka tělesná při přechodu do vyššího levelu této hry na slzavé oudolí.
Ach jo.
Budu potom bytostí osvobozenou od jha tělesnosti vocasu mého ámen, nebude moji osvícenou mysl vyrušovat ševel milionů tichounkých hlásků a šramot jejich ocásků, jak dole ve varlatech skandují "my chceme ven!!! Vpřed, světlu vstříc!!! Osvoboďte bratry!!!"
Ach jo.
Vyrazím vstříc každému silikonovému slunci s poříponou *.CZ a tozešlu tisíce nabídek "pé, vé, zamrat?" do všech mailů každou vteřinou. BrutalForce prostých spamerů bude nicotná, já zlomím ten zámek osudu, nebudu spoléhat na vrtkavou senilní bábu Štěstěnu, která už jistojistě zapoměla, kam schovala ty naše slibované protějšky.
Ach jo.
A až ospamuju celý svět, potom jistě naleznu naplnění, mír a klid a... a pak nevím, to se asi začnu pěkně nudit.
Ach jo.
Věnováno jedněm,
co se jim jeden rok nelíbilo, že moc mluvíme a nejdeme na SW,
další rok zase vlastně nikdy na SW nechtěli, povídat si chtěli, ale báli se, že namají o čem,
a co dotřetice si zase povídat vždycky chtěli, i by věděli o čem, ale my jsme přece furt chtěli na nějakou SW...
A druhejm,
co si furt chtěli povidat, bavit se a radovat, ale... jé, fůj, vy nám chcete ubližovat!
Lidi prostě nevěděj, co chtěj a děsně se leknou pokaždý, když se jim to přihodí.
...a já se jdu podívat, jak se vlastně dělá ten elektrosex, když jsem v něm prej takovej odborník...No, je fakt, že T602 je fakt už stará rašple, Word je prej víc sexy...
Ach jo.
