Povím vám podivuhodný příběh. Příběh tím podivuhodnější, že je skutečný. A to nejen proto, že jen nevyprávěl známý sedmilhář Tadeáš "Taxis" Macháček, ale jde o zážitek vlastní, nefalšovaný a netuctový.
Jedna ze základních věcí, které maminky holčičkám vštěpují do hlav od nejrannějšího věku je poučka o tom, že za všech okolností musí mít zářivě čisté kalhotky, protože "co kdyby...". Ono "co kdyby" nabývá postupně různých podob, počínaje sražením autem, pokračuje případem náhlé nevolnosti, aby finálně bylo přiznáno případem neočekávané sexuální příležitosti (ne všechny maminky se, pravda, do tohoto stadia dopracují). U mnohých holčiček, slečen, paní i dam pak takto intenzívně vštěpovaná poučka nabývá objemu obsese a zadokumentován mám případ kamarádky, nosící v kabelce ne jedny, ale rovnou troje náhradní kalhotky čistoty vpravdě zářivé. Příběh ale bude o kamarádce jiné.
Asi libovolná osoba starší dvacíti let nostalgicky vzpomene přítmí vináren (Beskyd na Jungmannově bude dobrým příkladem), kromě rotující diskokoule v útulných zákoutích nasvícených černým světlem ultrafialových výbojek. V jejich světle se k rozdychtěné záři dívčích očí, natěšených na pokračování programu večera v horizontální poloze přidával i zářivě třpytivý blesk bělostných, perličky připomínajících zoubků a namodrale bílý svit bělostných naškrobených halenek, změněných pomocí dvou, tří horních knoflíčků v rozhalenky, přecházející mnohdy až v odhalenky. Pro úplnost budiž podotknuto, že na pánech obvykle krom úsměvu zářil jen luninifor tehdy populárních hodinek Sport a též nepravidelně oválné fleky na stehnech a hýždích ošoupaných džín.
Aby prádlo bylo zářivě bílé, používají hospodyňky odnepaměti modřidla. V dobách ještě ne tak vzdálených to byla šmolka či ultramarin, doba modernější pak preferuje optické zjasňovací prostředky, což jsou - pro ty technicistně založenější - deriváty stilbenu, absorbující UV záření v délkách kolem 350nm a naopak vyzařující viditelné (modré) světlo s vlnovou délkou cca 430nm. Takto namodřené prádlo se pak jeví bělejším a zářivějším, v případě pastelů pak barvitějším vlivem onoho malého podílu ultrafialových paprsků v denním a zejména pak slunečním světle. Takto vylepšené prádlo pak vrhá na šňůrách vlny namodralé záře do očí sousedek, lačných pomluvení nositelky a jejího znemožnění coby příslušnice slušného ženstva globálně.
Abych svoji noru učinil zajímavější (a též puzen svou zálibou ve světýlkách), pořídil jsem si v oněch nostalgických dobách černé světlo i já. Po několika pokusech s hořákem, vytvořeným z výbojky veřejného osvětlení s oloupaným luminiforem a s křemíkovou trubicí horského sluníčka zvítězil zdravý rozum (obé svítilo nádherně, leč nepříliš zdravě). Díky dobrým vztahům s personálem vinárny Beskyd jsem se stal šťastným majitelem dvou nepříliš jetých modrých trubic s černým světlem, které zaujaly čestné místo pod stropem na opačné straně válendy, než obří model tůčka 114. Přítel výtvarník vylepšil zdi několika údernými citáty, nanesenými v lihovém laku doprůhledna a téměř bezbarevna vymytým barvivem ze zvýrazńovače Centropen a strop ozdobil poměrně volně pojatou představou hvězdné oblohy v podání humanitářově. Nanesení komet-vlasatic se mi naštěstí podařilo zabránit včas.
A tak se jednoho zimního večera setkala kamarádka s dosvítiva namodřenými bavlněnými kalhotkami s černým světlem. Neviděli jsme se poměrně dlouho, takže předehra, zahrnující i aktivní ruční fázi skončila vcelku očekávaně a rychle. Nemajíc po ruce ničeho vhodnějšího, otřela si zablemtané prstíky do vlastních kalhotek a děj po krátké odpočinkové fázi pokračoval penetrací. K vyvrcholení děje ovšem došlo poněkud neočekávaně, při náhodném popatření na nyní již na křesle odhozený hadřík, jehož elegantně bílomodrý přísvit zcela přebíjely jedovatou žlutozelenou barvou svítící fleky spermatu. Slečna sjela bleskem z koníčka a patříc na stejným odstínem světélkující péro, zděšeně prohlásila "ty jseš ufon?"
