Od redakce

Milí úchylové, tento web jsme ještě jednou vzkřísili z nebytí.  Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem, kdo se mnou Eleferno dělali ať už autorsky, vizuálně nebo v pozadí při technické podpoře a implementaci systému.  Díky! Torm.

18.09.2026 - Obnovení Elesrazů
22.09.2026 - Nasazena verze NG, tedy new generation. Věříme, že přinese i novou generaci elektroúchylstva.

Prosím pozor! Tomuto textu věnujte pozornost

Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let existence komunity, které tento web užívala jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle.

O web se po návratu z "mateřské" stará Lizz, technické zabezpečení je na web4ce, zastoupeném hlavně Sleepem. Aktuálně jedeme na sedmičkovém php a - konečně - na HTTPS a poslední pětkové Joomle, migrace na šestku ještě počká..

Uvítáme spolupracovníky - pokud byste se chtěli na Elefernu podílet technicky či autorsky, jste vítáni. Redakce má za to, že zde prezentovaný obsah zaslouží to, aby byl prezentován, ať už pro svou historickou, edukativní i prostě zábavnou hodnotu. 

A slovo majitelovo

Tento web prošel za dlouhé roky svého života složitou a členitou genezí. Od původně striktně technického a technicistního webu, specializovaného na ES, ET, vacuum a technické aspekty BDSM praxe se postupně rozrostl o zdravotnickou tématiku, otázky bezpečnosti BDSM hrátek, pubklicistiku, beletrii a nakonec i o blogy čleů redakce i vás, našich čtenářů. Dvě předchozí iterace rozvoje vnesly do orientace Eleferna prvky interaktivity a pokusily se přiblížit jej komunitnímu portálu. Praxe ovšem ukázala, že "velké" sociální sítě jsou mocnější snah skupinky nadšenců, realizující tento projekt ve svém volném čase bez náhrady na odměnu. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Tato iterace vrací projekt do racionálnějších končin, diskusák ani chat opravdu neplánujeme :) Všichni jste ovšem upřímně vítáni. Takže - HAPPY ELECTRODES!

=================================================================================================

První nový Elesraz NG proběhne 7.10.2026 (a následně každou první středu v měsíci) v Ateliéru souběžně s tradiční nekonvenční saunou (není povinná, jde jen o organizační souběh). 
Předpokládá podobný formát, jaký elesrazy mívaly, ovšem se zohledněním faktu, že píšeme rok 2026. Jako primární prostor jsme zvolili strašnický Ateliér, pokud se akce rozběhnou, projednáme i variantu sekundárního (a komornějšího) prostoru u Maxe. Co takový sraz obnáší - především možnost potkat se s podobně naladěnými lidmi, něco nového se naučit, vyzkoušet, případně si i zaakčnit s půjčenou nebo i vlastní technikou, klidně i s odborným dohledem. V případě zájmu bude i možno nechat si změřit vlastní hračky nebo i prokonzultovat vaši vlastní konstrukci. Sraz je ale primárně akční. Pokud by se nahromadily požadavky na nějaký edukativní formát, zohledníme jej při plánování.


Organizačně:
  • vstup povolen výlučně zletilým a svéprávným osobám
  • během akce platí přísný zákaz fotografování a pořizování záznamů, s výjimkou pověřených osob
  • veškeré dění podléhá zásadám SSC!
  • souběžně probíhá pravidelná akce Nahá sauna. Zachovávejte diskrétnost.
  • diskrétnost zachovávejte i na srazu samotném, respektujte odstup a zákaz dotyků či zapojování do děje bez výslovného souhlasu.
  • tradiční eleferní - pány neděláme :)

HAPPY ELECTRODES!

 

Nahlásit chybu

se svolením autora vystavil *sF* -- zdroj: 
http://bdsm-povidky.uvadi.cz/afrika-ii.html

Africké dobrodružství - kapitola II

(díl 3. ze 4)
 

Klára ucítila po celém těle příval ledové vody, až sebou škubla a do ramen jí vystřelila bodavá bolest. Jak dlouho mohla být v bezvědomí? Zvedla oči a uviděla zástup smějících se domorodců. Kotník ji pálil a druhá noha na tom nebyla o moc lépe. Co to do háje používají za provazy? Člověk má pocit, že si odírá kůži do krve, ale ve skutečnosti je jen lehce podrážděná. Pálí a bolí to jako čert! V kundičce a v bradavkách cítila silné pulsování v rytmu jejího srdce. Kolik chlapů se na ní asi uspokojilo, zatím co byla v bezvědomí? Cítila, jak jí z kundičky vytéká horké sperma. Slunce stále pálilo, Klára nedokázala odhadnout, jak dlouho už byla svázaná v této pozici. Kundička ji bolela, domorodci zrovna něžní nebyli, ale Klára byla pořád děsně nadržená. Může vůbec člověk v bezvědomí zažít orgasmus?

 

Kláře běhalo hlavou najednou tolik myšlenek. Její filosofování ukončil další domorodec svým ocasem. Aniž by na to Kláru připravil, nebo dal cokoliv najevo, zajel svým naprosto tvrdým obrem do Klářiny kundičky. Ta jenom zaječela bolestí a skrz zavřené oči jí po tvářích začaly téct slzy. Černoch ani na chvilku nezaváhal a jakoby ho Klářin křik ještě víc vzrušoval, začal surově přirážet. V Klářině kundičce válčili dva pocity, jeden plný bolesti, který křičel dost a druhý plný slasti, který se dychtivě dožadoval ještě zuřivějšího sexu. Klára myslela, že vyskočí z kůže. Byla těsně před orgasmem a každý pohyb v kundičce ji téměř dostal na vrchol, potom ale domorodcův penis narazil na samotný konec její kundičky a bolest přebyla všechny ostatní pocity. Trvalo to věčnost, jako na houpačce. Klára si čím dál víc zařezávala provazy do kůže, jak napínala všechny svaly v těle a snažila se udělat. Tak strašně moc to chtěla, ale nebylo to nic platné. Krůček od orgasmu a pořád nic. Udělala by cokoliv na světě, jen aby se přehoupla přes vrchol. Cokoliv.

 

Mohlo to být pár minut, ale Kláře to připadalo jako pár hodin. Černoch jí konečně obejmul nohu, za kterou visela, a při posledním přírazu uslyšela hlasité vzdychání a ucítila horké sperma hluboko v sobě. Klára myslela, že ji roztrhne. Když bylo po všem a domorodec si vyčerpaný odešel sednout, Klára byla na pokraji zoufalství. Ještě nikdy v životě nebyla takhle sexuálně frustrovaná jako teď. Chtěla se udělat, tak strašně moc. Zkusila si svázaná třít jednu nohu o druhou, různě se natáčet, ale jediný efekt byl bolest a vysílení. Klára unaveně povolila všechny svaly v těle a rezignovala na veškeré snahy o dosažení orgasmu. Snad se nějak udělá, snad někdo bude mít menší klacek… snad.

 

Dobrá zpráva byla, že po chvilce jí přišli rozvázat nohy. Měla je naprosto ztuhlé, a kůži podrážděnou, odřená do krve ale nikde nebyla. Když se protáhla, postavili ji na nohy a vylili na ni několik dalších kbelíků vody, naštěstí už ne tak studené. Zatímco se mezi sebou bavili řečí, kterou Klára neznala, stěží se držela na nohou. Stehna se jí samovolně klepala, jako kdyby se právě vrátila z celodenního posilování. Cítila, jak jí po nohou stéká její šťáva smíchaná s velkou dávkou sperma. Doufala, že se teď stane něco, co jí konečně přivede k orgasmu. Slunce se pomalu blížilo k horizontu. Byla v Africe už víc jak den a pořád neměla výčitky svědomí. Čekala, že toho bude litovat po prvních pár minutách, ale zatím kromě celkem tvrdého sexu žádnou větší bolest nepocítila. Než stačila dokončit myšlenky o výčitkách a o tom co jí všechno čeká, už zase šla poslušně za vedoucím domorodcem. Nevěděla kam, bylo jí to jedno, těšila se, ať už jí čekalo cokoliv. Byla tak nadržená, že chvilku přemýšlela o tom, že se pokusí utéct, nebo spadne na zem, jen aby ji potrestali, nebo něco udělali. Došli na okraj lesa, kousek od potoka kde předtím Kláru topili.

 

Před sebou uviděla několik starých suchých kmenů, které se válely po zemi. Klára byla ráda, že je alespoň na chvilku v chládku. Kůže ji také už začínala pálit, takovou dobu na přímém slunci snad ještě nebyla. Netušila, že za chvilku by se na horké slunce ráda vrátila. Dva domorodci ji zvedli ze země a obkročmo posadili na jeden starý kmen. Zatímco ji jeden držel, druhý jí přivázal ramena k živému stromu přímo nad ní, takže se nemohla ani hnout, jen kopat nohama ve vzduchu, na zem ani náhodou nedosáhla. Suchý kmen, na kterém seděla, jí nepříjemně dráždil kundičku a stehna, ale nebylo to nic hrozného, teda pokud se nehýbala a zůstala v klidu. Zbytek domorodců někam odešel, zůstali s ní jen oni dva. Ten jeden něco okusoval opodál a druhý, mladší, osahával Kláru všude po těle. Tak strašně si přála, aby jí zajel prsty mezi nohy, stačilo by pár pohybů a byla by v nebi. Jak mu to ale měla říct? Jeho spíš zajímal hrudník a nohy. Zanedlouho za sebou slyšela praskání větví, nemohla se otočit, ale věděla, že se vrátil zbytek skupiny.

 

Cítila opět ten známý, škrábavý provaz na citlivých kotnících. Bylo jí to jedno, naopak, těšila se na další bolest. Potřebovala orgasmus, nebo bolest, tohle frustrování ji ničilo. Sklonila hlavu dolů, aby viděla, co na ni připravují a uviděla několik velkých kamenů obvázaných dokola provazem. Tušila, na co asi budou, ale nechtěla si to připustit, při té myšlence jí přeběhl mráz po zádech. Zadívala se nad sebe do korun stromů a čekala, až dokončí svazovací práce. Každou chvíli čekala obrovský tlak na kotníky, který ji bude tlačit víc a víc na kmen. Její rozpoložení bylo nepopsatelné. Tušila, že bude teď mučená, ale nevěděla, jak moc to bude bolet. Věděla ale, že to nepůjde zastavit. Co všechno ji udělají? Bude tu sedět celou noc, s kotníky ověšenými kamením? Najednou uslyšela pisklavý zvuk.

 

Na její hrudník pod prsa dopadla rána. Klára něco takového absolutně nečekala a překvapením vyjekla. Dřív než se zorientovala čím to je vlastně trestaná, dopadla na její hrudník další rána, snad ještě silnější než ta předtím. Klára uviděla vedle sebe domorodce s dlouhým ohebným prutem namočeným ve vodě. Byl to nějaký tenký klacek, snad z nějakého stromu, nebo nějaká liána? Další dvě rány dopadly na její kůži. Bolest byla tak intenzivní, že sebou Klára škubala na všechny strany. Nebyla na něco takového zvyklá, bylo to něco mezi rákoskou a bičem, intenzivní jak oba nástroje dohromady. Další rána a další výkřik. Hned na to ucítila stejnou bolest na svém pravém stehně. To si každý domorodec přinesl svoji větev? Další rána na levém lýtku, pravém stehně a břichu, téměř v jeden moment. Klára začala panikařit a křičet. Rány na chvilku ustaly, jen proto, aby si mohla vychutnat další typ bolesti. Na každý kotník jí přivázali jeden velký kámen. Provaz se jí zaryl do kůže a suchá kůra do kundičky. Ucítila další ránu na svém hrudníku.

 

Se závažím na nohou bylo daleko těžší a bolestivější snažit se ucuknout před ránou, ale reflexu Klára poručit nedokázala. Pálilo ji každé místo na jejím těle, které se potkalo s prutem. Bičík byl proti tomuto přírodnímu nástroji jen dětská hračka. Bolest neustupovala, naopak byla snad čím dál silnější. Klára dostala asi dvacet dalších ran, když ji domorodci nechali jen tak sedět na drsném kmenu a pozorovali ji. Klára cítila, jak vlhne, čím dál víc. Co bylo horší? Bolest nebo to sexuální trápení? Asi oboje dohromady. Cítila sešvihanou kůži po celém těle a to jí právě tak vzrušovalo. Nechápala to, byla to bolest tak velká, že by si ji v životě dobrovolně nenechala udělat, přesto se jí to líbilo. Na tvářích cítila slzy a skrz listy viděla zapadat slunce. Cítila, jak bolest pomalu ustupuje. Jak dlouho to bude muset ještě trpět? Jak dlouho bez orgasmu?

 

Na její hrudník dopadla další rána, tentokrát přesně na bradavky. Klára zaječela bolestí a prohnula se v zádech, před očima se jí na moment zatmělo. Když se vrátila zpět do reality, cítila kromě štiplavé bolesti v bradavkách taky slastný pocit v poštěváčku. Nechápala jak je to možné, jak může vydržet tolik bolesti a ještě přitom být tak vzrušená. Další rány dopadly na její stehna, lýtka a hrudník. Pět, deset, Klára je nepočítala, nedokázala se na to soustředit. Při každé ráně progresivně tlačila svoji kundičku na hrubý kmen, který byl jak struhadlo a cítila jak je vzrušená čím dál víc. Každá další rána jí způsobila slastné zaškubnutí dole v kundičce spolu s nepopsatelnou bolestí. Nevěděla, jestli za to může bolest, nebo její škrábání poštěváčku o starý kmen, ale blížila se vyvrcholení. Věděla, že to může dokázat. Švihání ustalo.

 

Na každý kotník Kláře byly zavěšeny další dva kameny. Cítila, jak jí ta váha bolestivě tlačí stehna na kmen a v kundičce cítila větší vzrušení než kdy předtím. Pohybovat se mohla jen minimálně, ale doufala, že to bude stačit. Zvuk mokré větve, která si razí cestu vzduchem, narušil Klářino slabé vzdychání. Byla zasypaná dalším přívalem ran. Těžko říct jestli pořád rány vnímala jako bolest, nebo už jen jako slast. Byla takový kousek od vytouženého orgasmu, když rány opět ustaly. Její tělo bylo poseto červenými pruhy, některé byly nateklé, jiné lehce prořízly kůži. Na kotník přivázali poslední kameny, které přinesli z lesa. Klára byla na vrcholu blaha. Napnutá k prasknutí, kotníky v jednom ohni, s nohama nemohla téměř ani hnout, kůže po celém těle ji pálila a kameny ji bolestivě tlačili kundičkou přímo na starý kmen. Další rána, druhá, třetí. Domorodci se teď snažili mířit přímo na její bradavky.

 

Klára se nemohla ani hnout, její naděje na orgasmus byly pryč, vzrušená byla ale stále víc a víc. Nechápala to, ale s každou ránou přímo na bradavky, jakoby cítila nával slasti přímo v poštěváčku, zmáčknutým mezi jejím tělem a dřevem. Další rána, Klára byla na vrcholu. Začala vzdychat vzrušením, ale nedokázala se přehoupnout a vychutnat si orgasmus. Další a další rány. Pořád nic, stále ji drželi nanosekundu před orgasmem, na samém krajíčku. Frustrace a vzrušením bylo na nejvyšším stupni. Dalších pět ran, pořád nic. Klára se marně snažila pohybovat, ale její napnuté nohy závažím to nedovolily. Další rána. No tak sakra! Klára cítila nastupovat orgasmus, ale po chvilce se vrátila do stavu téměř před ním. Další a další rány. Klára byla zoufalá. Bylo to tak nádherné, ale přesto tak hrozné!

 

Ucítila další ránu, přímo přes obě bradavky. Klára zaječela bolestí, ale tentokrát se nevrátila zpátky na vrchol, tentokrát začala cítit stahy v kundičce. Cítila, jak se jí zatínají všechny svaly v těle, jak se její nohy snaží vypětím všech sil nadzvednout závaží na kotnících, jak se její ruce snaží urvat větev, ke které je přivázaná. Cítila nádherný pocit, který se přímo z její kundičky šíří do každičkého místa v jejím těle. Do odřených stehen, pomláceného hrudníku, svázaných rukou a do odřených kotníků. Další rána dopadla na její bradavky. Pocit zintenzívněl. Bylo to, jako kdyby se dva orgasmy spojily v jeden. První ještě nedokončil stahy a už tu byl druhý. Klára se jen svíjela slastí a se zavřenýma očima si za hlasitého vzdychání užívala ten nejlepší okamžik v jejím životě. Dopadla další rána. Do těla jí vystřelila další slast, snad ještě lepší než předtím. V kundičce cítila stále silné stahy, kolik už? Jak dlouho to může trvat. Druhá, třetí a další rána. Klára se svíjela v tom nekonečném orgasmu. Cítila své šťávy téct všude po nohou. Další rána. Slast cítila i v konečcích prstů. Další a další. Bolest v bradavkách už necítila. Orgasmus byl tak silný, že každá další rána byla jen slast. Jak dlouho už to trvá? Je to nekonečné! Další rány Klára neobdržela. Trvalo to ještě pár okamžiků, než orgasmus úplně odezněl.

 

Klára viděla domorodce, jak se smíchem někam odcházejí. Závaží v podobě šesti velkých kamenů na každém kotníku se lehce houpalo. Bradavky měla pomlácené a nateklé jako ještě nikdy předtím. Její hrudník hrál všemi barvami, na pár místech měla rozseknutou kůži. S ustupujícím orgasmem, začala pomalu cítit všechnu bolest. Kotníky necítila, ruce téměř také ne, ramena měla v jednom ohni. Nejhorší však byla právě bolest bradavek, hrudníku a kundičky, která byla tak citlivá po právě prožitém nekonečném orgasmu. Klára začínala být zoufalá. Přece jí tu takhle nenechají? Udělala se, měli by ji rozvázat. Nemůžou jí tu nechat takhle citlivou v takové bolesti. Začali křičet, prosit, o pomoc. Křičela, dokud nebyla bolest jejího hrudníku tak velká, že už nemohla ani myslet. Posledních pár minut byl slyšet už jen hlasitý jekot. Než se setmělo, nebylo slyšet nic. Klára vysílením a bolestí, kterou nebyla schopná unést, usnula, nebo omdlela.