aneb žánrově nezařaditelný text z pera Tormova o skutcích, přihodivších se dvojici úchylů na sklonku roku dvoutisícího pátého, pojednaný se zvláštním přihlédnutím ku staromódním hodnotám, jakož i kvalitě krmí a velikosti lůžka, ku spočinutí určeného.
Amicis.
I stalo se, že dvé úchylů ocitlo se bez přístřeší. Stalo se zcela neočekávaně, v dobu k tomu nejméně vhodnou, v dobu, kdy veškerá další přístřeší (včetně přístřeší vlastních) nemohla již poskytnouti toho, čeho si žádala srdce úchylná. Stav ten bezdomovecký umocněn byl faktem skorbným pomůcek veškerých umění vazačského, mrskačského a kumštů jiných nepřítomnosti, neb inštrumenty ty s předstihem dostatečným převezeny k cíli byly, aby stav bezdomovectví nedostupnými učinil je.
I nechtíc zarmoutiti družky své, převelice skutky kumštů zmíněných očekávající, jal se starší a zkušenější z úchylů řešení hledati, by z cesty slepé východiska jakékoliv nalézti, družku potěšiti, sobě spočinouti. Mnohá volání aparátem z posledních sil elektrických klopýtavším v éter vypustil, až spásné odpovědi od přítele starého dostalo se mu, včetně nabídky velikomyslné, o šíři ducha bohatýrského a hloubi duše blahorodné svědčící.
I vydalo se dvé úchylů za přítelem starým a zvířetem jeho věrným v kraje vzdálené, za vrchovinou zasněženou ležící, šťávou jiskrnou révy sladké oplývající, lidem bodrým proslavené. Daleko vedla je cesta zasněžená, leč vidina lože teplého, společnosti vlídné a krbu domácího dodávala jim sil. Až zadlouho po slunce západu bylo jim ve fukéři v krajích těch nevídané spatřiti záři přívětivou a předati příteli starému a zvířeti jeho věrnému darů svých skromných.
I v domě tom dostalo se úchylům přemnohých lahůdek vybraných, krmí moučných i masitých, jakož i presbuřtu chuti nevídané, lahodnosti převeliké, kumštem velikým matky zvířete věrného zhotoveného.1 Nasytivše těla svá, spočinuli úchylové v duchnách teplých, na houních vyhřátých lůžka měkkého, aby spánek konejšivý dal jim zapomenouti bezdomovectví příkoří.
I ráno stalo se, že přítel starý a zvíře jeho věrné nabídku ještě velikomyslnější úchylům učinili, by příchod roku nového společně oslavili, krmí vybraných pojedli, nápojů chmelných i révových popili, hlukem mocným a světly jiskrnými barev přepestrých uvítali. V dovršení všeho lože vlastní, rozměrů nevídaných a inštrumentace úžasné nabídli, jakož i jiné věci nevídané, v domě tom se nacházející, příkladem kterým budiž kříž ondřejský, září rudou do tmy planoucí. Nabídku tu, přítelem starým a zvířetem jeho věrným takto srdečně učiněnou odmítnuti možno nebylo, pročež oddali se úchylové teplu a pohodě, v domě tom panujícím i krmím a šalším prezentovaným, přítelem starým a zvířetem jeho věrným z mas vybraných připraveným. V ranku skutků úchylných pak jednu z lahůdek, tvaru příhodného a tíhy mocné ku skutkům umění mrskačského využili, jak přítelem starým za pomoci umění fotografického zadokumentováno jest.
I rok dvoutisící šestý, nakonec nastoupivší uvítali úchylové na hůrce větrné, z kteréžto uměním mocným přítel starý, nebezpečí vzplanutí brady mužné nedbaje, světla barevná do tváře obloze podmračené metal s burácením a svistem převelikým. Pozvednuvše číše s mokem z révy jiskrné, ohníčky perlivými pěnící, popřáli sobě úchylové do roku nastupujícícho hojnosti skutků úchylných jakož i věcí, k životu prostému potřebnějších a v dobách našich leckým staromódními nazývaných. Poté, v loži již řečeném rozměrů nevídaných a inštrumentace úžasné popřáli sobě po libosti oněch skutků úchylných.
I nadešlo ráno, roku již nového a bylo jest úchylům opustiti dům ten přívětivý, přítele starého a zvíře jeho věrné, jakož i zvířátko malé, družkou úchylovou v dobách podzimních nalezené a v domě tom žijící. Po cestě dlouhé, přes vrchovinu zasněženou procházející vzal jest počátek textu tohoto, s láskou a přátelstvím všem zmíněným věnovaného :-)
1 tady už je vysvětlení nezbytné - zhotovena byla v tomto kontextu tlačenka, nikoliv zvířátko :-) 2 fotodokumentaci naleznete v sekci, k tomu určené
