Mám rád imaginární světy. Zejména ty, se kterými si jejich autoři vyhráli a vybavili je takovými podrobnostmi, kterým se dá bez výhrad uvěřit a považovat je za světy své, vlastní. Námatkou jmenujme Zeměplochu, svět Pána Prstenů či třeba jednotlivé dějové linie Heinleinových děl. Nebo růžovoučký svět budoucnosti bratří Strugackých, do kterého postupně prolézají rozličné, byť nikdy nedefinované ohavnosti. Zájemce o imaginární světy rád odkáži na velezábavné (zejména pro insidery) dílko stejných autorů jménem Pondělí začíná v sobotu...
V imaginárních světech věci obvykle fungují, lidé i tvorové se na sebe usmívají, žijí v dokonalé harmonii sami se sebou i s okolním prostředím, jímž je ve většině případů příroda a konflikty mezi nimi jsou řešitelné prostředky, nezahrnujícími využití kinetické energie předmětů. V imaginárních světech fungují na první pokus i rozličná monumentální programová řešení a systémy, včetně rozličných centrálních mozků lidstva. Menšiny jsou v imaginárních světech váženy a představují obohacující prvek, s nímž okolí počítá. Menšinové jsou pak vůči sobě zdvořilí a přátelští, v krajním případě respektující se - zhruba jako trpaslící s trolly na Zeměploše.
Reálný svět v naprosté většině případů číhá všude kolem, aby nestřeženého okamžiku využil k nakopnutí do šimpánu, případně k zasunutí nějaké neočekávanosti do některého z tělních otvorů. Systém, vychvalovaný svými autory a jejich propagátory do nebes tvrdošíjně nejen že odmítá vykonávat slibované funkcionality, v praxi odmítá vykonávat jakékoliv funkcionality, spojené s uživatelskou komunikací a vyžaduje rychlovývoj nouzové strategie, implementované a deployované nějakých 300 sekund před ostrým startem podporované výroby. Pokus o zprovoznění podobného systému navíc dokonale překope veškeré plány několika desítek lidí a zcela změní jejich původní představy o příjemně stráveném víkendu.
V reálném světě narazíte kupříkladu na problém, jehož součástí je osoba, při rozdávání sexappealu a ženskosti obecně těžce opomenutá a tím pádem znechucená faktem, že mnoho za dívky se převlékajících mužů působí mnohem lépe, než ona. A narazíte i na fakt, že ty tři ze včerejška na černý den do ledničky odložené chlebíčky vám sežrali kolegové.
Pro dnešek bych dal přednost nějakému imaginárnímu světu, klidně plnému přítulných subin v kimonech.
