Přípondělník o slezinách

Medici mohou opět usednout, důvod ke znepokojení není.Tématem přípondělníku není slezina jako orgán, tématem přípondělníku je shromáždění, potlach či sraz, jak je duši češtinářově libo. V daném kontextu je ale pojjem slezina sémanticky nejvhodnější.

Synonymem by mohla být třeba i schůze, či, řečeno jazykem moderním, meeting. To ale předpokládá jistou formu organizace a organizovanosti, počínající pozvánkami a rezervací termínů v outlooku či jeho ekvivalentech, program jednání, presidium a v neposlední řadě i powerpointové prezentace cílů a  metod jejich dosažení. Naproti tomu sleziny(či srazy) vznikají spontánně, jen s malou účastí hybatelů, setkání iniciujících. Účastníci se pak doslova slézají na určeném místě ve formátu, organizaci a organizovanosti na hony vzdáleném.

V pátek se mi doma slezly dětičky. Nadcházející svatý týden a předcházející majáles vybudily v mládeži netušené organizační schopnosti, vyústivší v dovezení půlky svojanského ležáku, pěti kil libové krkovičky a nezjištěného množství soboteckých buřtů. Mládež takticky využila nepřítomnosti Lenky a krom sklepa zabrala i větší část baráku, k nemalému údivu kočičích rezidentů a té části Stádečka, k níž se nedostalo storno původně plánovaného dění. Zpovzdálí (a pak i zblízka) jsem to hemžení pozorovals pocity, blízkými k závisti. Nikoliv nad tím, jaká krásná a mladá koťata má na hraní syn. Ten pocit se týkal spíš toho, jak je dnes jednoduché najít si tlupu sobě podobných bez  zdlouhavého vysvětlování, o co že se to vlastně bude jednat a jak ty svoje nápady zrealizovat. 

Mít tyhle možnosti před jednatřiceti lety, kdy jsme s Renčou touhle dobou maturovali, stalo by se mnoho věcí jinak.