Počítám, že něco podobného už každý někdy viděl, případně to má i doma na své sbírce péčka. Hlavní mužská postava (napsat hrdina se mi v souvislosti s probíraným žánrem pero vzpírá) se po krátké a režisérem ve spěchu odbyté situační předehře ocitne v jedné posteli s mladičkou a svůdnou kráskou, načež se k nim připojí i krásčina neméně svůdná matka. Následnými koitálními, orálními a analními orgiemi - mnohdy za účasti mnohých exotických či vizuálně atraktivních pomůcek - je pak zaplněn celý zbytek filmu, z jehož konce se autor "scénáře" obvykle vylže stmívačkou, roztíračkou nebo (v případě pokleslé tvorby vělku předdigitálního) brutálním ustřihnutím děje vinou nedokalkulované délky filmového pásu v kameře.
Počítám, že něco podobného už každý někdy viděl, případně - jde-li o rodiče již odrostlejších potomků - i zažil na vlastní kůži. Maturitní ples. Mládenci v oblecích dílem s kravatami, dílem s motýlky, dívky za dámy ve vystylovaných šatečkách, dojatí a hrdí rodičové, zčásti znudění, zčásti pozitivně zainterersovaní kantoři, šerpy, sbírání penízků, popůlnoční bratření študáků s kantory... K tanci i poslechu hrající mizerná místní kapela, kulturní dům s pravěkým světelným parkem, zabrumené audiorozvody, osvětlovací pult spojený do jednoho pracoviště s ozvučením, to vše v nesmyslném místě a pokryté mnohaletými závějemi prachu, skrývajícími možná v hlubších vrstvách sušené pterodaktyly. Nudící se mámy na prodeji lístků a tombole a tátové, zajišťující pořadatelskou službu a tu nešťastnou scénickou techniku.
Počítám, že něco podobného už každý někdy zažil. Tichým a nerozhodným hlasem pronesená otázka "Jseš to ty?". Když se otočíte od šavlí, zjistíte, že vaše bývalá spolužačka, na kterou jste si kdysi dávno dělali zálusk, ale nikdy to pořádně nevyšlo je pořád stejně krásná a kouká na vás pohledem, ve kterém je toho o hodně víc, než jen nostalgie po uplynulých časech. Časech, kdy jsme si ve stejném sále vychutnávali se šerpami přes rameno pocit, že teď se v životě něco změní. Zjistíte, že jablko daleko od stromu neupadlo a že večer se začíná jevit výrazně zajímavějším. A že - když decentně zavedete hovor na téma úchylek - jste našli vděčné a zvídavé posluchačky. No, zbytek už je ten blbý pornofilm, právě jste absolvovali krátkou a autorem ve spěchu odbytou situační předehru.
Když jsem v sobotu ráno vařil tři kafe a zamýšlel se nad hodně zvláštním comming-outem, který před nějakými třemi hodinam ve sklepě mezi rozkramařenými hračkami skončil, došlo mi, že režiséři blbých pornofilmů tu inspiraci odněkud museli pobrat. Možná jsem se měl radši stát opravářem ledniček.
