Hned poté, co jsem se jednoho wandu zbavil mi CROVIW, tedy centrální rozdělovna v-w nadělila další kousek. Tento si pořídil přítel Dittrich a jde o opravdu luxusní kousek výbavy v obřím kufru, s bohatou sadou elektrod a poměrně slušném stavu. Ten poměrně slušný stav se ale týká jen mechanické části a vzhledu přístrojku, v němž kdosi (pravděpodobně zčásti veden schématem z manuálu) zcela překopal zapojení. Přístrojek sice vrčel, ale nejiskřil. Hračka tedy putovala do kufru černého auta.
Po otevření příjemně potěšil mechanický stav a čistota zařízení, méně pak už jeho stav elektrický, o funkčnosti nemluvě. Z mechanických problémů jsem narazil prakticky pouze na zvětralý klíh, držící část sloupků za dobré slovo, část sloupků vůbec. Vibrátor vypadá prakticky jako nový, opal na kontaktech je vcelku přiměřený věku přístroje, pružina také ještě něco snese. Díky konstruktérem zvolenému celkem luxusnímu provedení není vnitřek přístroje zaprášený a je jenom lehce zoxydovaný. Asi nejhorší část mechanických problémů představuje kabel teslova transformátoru - černá žíla je víceméně OK, ovšem bílá ("slonová kost")má izolaci, vykřehlou na prach. A problém nejhorší - schéma nejen že neodpovídá žádnému mně známemu zapojení wandů, je navíc ještě nefunkční.
Neznámý autor kamsi zašantročil dolaďovací kondenzátor a primár budiče zapojil do série s regulačním odporem a hnací cívkou vibrátoru. Ta má naštěstí poměrně slušný počet závitů a je na skládaném jádře, takže primár tesláčku přežil, nicméně poté, co se mi toto schéma podařilo ohmmetrem a icometem zrekonstruovat, zježila se mi na hlavě zbývající srst. Oměřil jsem kapacity a indukčnosti na tesláčku - ten vypadal naštěstí zdravě. V šuplíčku s FKP1 se válely dva osamocené dvoukilovoltové kousky 100p, které jsem provizorně spájel paralelně, na bastldestičce jsem rychle popřehazoval schéma tak, jak má být a zařízení zapnul. Na absorpčním kroužku se nějaký proud objevil, takže první dobrá zpráva byla na světě.
V rámci bezpečnosti provozu jsem zrušil kolíkový volič provozního napětí, kombinovaný s přívodní vidlicí (původní kabel se nedochoval) a k jednotce jsem připojil Dittrichem požadovanou flexošňůru s vypínačem. Větší problém představoval přívodní kabel tesláčku. Původně jsem byl sice rozhodnutý nahradit opředenou šňůru něčím poctivějším, po odstřižení zvětralých a ozónem zteřelých konců se ale povedlo dobrat se do míst, kde kvalita izolace ještě není nebezpečná životu. Alespoň trochu řemeslný vzhled pak zajistily smršťovací bužírky a tafix. Část prajednoduché drátové montáže byla provedena izolovaným vodičem ze zcela nepochopitelného tuhého a naprosto nepájitelného materiálu - po několika pokusech s kalafunou, pájecí pastou na nerez, pájecí kapalinou na hliník a zinkem v kyselině jsem to vzdal a vodiče nahradil izolovanými lanky.
Po doplnění zásob kondenzátorů už zbývala ta příjemnější část práce - dostat hračku do stavu, který kromě funkčnosti lahodí i oku, aby se táta nemusel v hrobě obracet. S dřevem pracuju nerad a skříňka je navíc z poměrně tenké, dekoračním potahem povlečené překližky, takže místo plánovaných vrutů a mosazných plátků musel nastoupit tafix, schovaný do lepeného spoje, aby nebyl vidět. Kondenzátor jsem přilepil nožičkami nahoru do volného prostoru vedle zrušeného voliče, část schématu jsem nově roztahal lankem, spoje schoval pod smršťovací bužírku. Šňůru tesláčku jsem v mezích možnosti polidštil s tím, že místo dělení jsem napreparoval tafixem a ještě horký tafix omotal původním opředení. Kupodivu to nevypadá nejhůř. Dolepil jsem na místa původní sloupky, držící dno přístroje a hračku jsem opucoval mýdlovou vodu, aby pustil prach. Zde mne výrobce poněkud doběhnul - přístroj nemá klasický panel, ale je potažený napodobeninou luxusní kůže. Pořád mi to připadalo matné, takže jsem potah nakonec natřel lihovým roztokem cerezínu a přeleštil horkým hadříkem.
S dolaďovacím kondenzátorem M1/1600 má hračka slušnou rezervu výkonu a rozsvítí i ty jiskřivky z mé sbírky, které jsem považoval za beznadějné. Hloubka regulace by mohla být větší, to je ale dań za výrobcem zvolený způsob řízení budícího proudu vibrátoru. Galérie fotek z opravy je zde.
POZOR!
Popisovaný přístroj není původně určen jako BDSM hračka! Pokud se rozhodnete zde popisované postupy či znalosti jakýmkoliv způsobem využít, je bezpodmínečně nutné uvědomit si, že zařízení je galvanicky spojeno se sítí a nemá prakticky žádné ochranné mechanismy v moderním smyslu. Pokud se i přesto rozhodnete na vlastní riziko podobný přístroj provozovat či opravovat, mějte prosím na paměti, že opředené šňůry stářím teří a křehnou a neposkytují dostatečnou záruku bezpečnosti, zejména ve vlhkém prostředí. Při opravách zařízení nesmíte použít žádnou neizolovanou kovovou část ani díl, které by prostupovaly skříní přístroje - to se týká i pojistných šroubků ovládacích prvků.
